Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tragické osudy židovských spoluobčanů připomenou mosazné destičky

Krnov - Takzvané kameny zmizelých neboli stolpersteiny se do roka objeví také v Krnově. Před několika domy, kde bydleli Židé před deportací do koncentračních táborů, budou vsazeny do dlažby. 

9.10.2012
SDÍLEJ:

Stolpersteiny neboli mosazné kostky se jmény obětí holocaustu jako první začal vsazovat do dlažby německý umělec Günter Demnig.Foto: Deník/Paval Sonnek

Projekt Stolpersteine dnes známe hlavně z metropoli jako je Vídeň, Berlín, Praha, Ostrava či Olomouc, ale postupně se přidávají i menší města.

První stolpersteiny zasadil ilegálně do berlínské dlažby v roce 1995 německý umělec Gunter Demnig na upomínku obětí nacistického režimu. Iniciativa vzbudila takový ohlas, že úřady Demnigovi stolpersteiny dodatečně schválily a jeho následovníci je začali instalovat v mnoha dalších městech.

S nápadem připomenout také krnovské oběti holocaustu přišel sedmdesátiletý Horst Kaller. Je to krnovský rodák, který po odsunu prožil desítky let v Německu a domů do Krnova se vrátil až jako důchodce. Protože stolpersteiny jsou financovány výhradně z darů, je Horst Kaller ochoten je také zaplatit.

Učitelka dějepisu Hana Wiedemanová se připojila s nápadem společně s krnovskými školáky připravit průvodce po kamenech s mapou a s příběhy, které se k jednotlivým jménům a domům vážou.

Většina krnovských zastupitelů je pro

V krnovském zastupitelstvu projekt představil Pavel Kuča, člen sdružení Krnovská synagoga. „Kameny zmizelých budou zajímavým oživením veřejných prostor," konstatoval krnovský místostarosta Krnova Michal Brunclík.

V městské radě ale zazněly také opačné názory, například že památníčky, po kterých se chodí, jsou nedůstojné, a proto by se hodily spíš do synagogy nebo na židovský hřbitov.

Objevily se také obavy, že připomínání dávné tragédie ve veřejném prostoru navodí skličující atmosféru, a navíc majitelé domů, ve kterých žili Židé, možná o takovou publicitu nestojí. Nakonec projekt získal výraznou podporu dvaceti zastupitelů napříč politickým spektrem z celkového počtu dvaceti tří přítomných.

Zastupitelé schválili usazení sedmnácti kamenů na devíti místech.

Dvanáct kamenů

„S paní starostkou jsme se dohodli, že zatím nemá cenu dávat kameny na místa, kde se počítá s rekonstrukcí dlažby, jako například v Mikulášské ulici," řekl Pavel Kuča.

„Proto zatím bude na šesti místech usazeno dvanáct kamenů. Je to symbolické číslo. Připomíná dvanáct izraelských kmenů a vlastně celý izraelský národ," uvedl Pavel Kuča s tím, že se už našli první sponzoři.

Stolperstein v hodnotě 120 eur zaplatí zastupitel Jan Stejskal, lékařka Eva Pončová i potomci krnovských obětí holocaustu, například Hugo Langshur z Kanady.

A co vy čtenáři? Jste pro vsazení mosazných destiček do dlažby? HLASUJTE V ANKETĚ!

Příběh Tomáše Rudolfera

Koordinátor projektu Pavel Kuča se rozhodl zaplatit kámen se jménem Tomáš Rudolfer. Tento vnuk posledního krnovského rabínaTomáš Rudolfer je světlovlasý chlapec vpravo. Tento vnuk posledního krnovského rabína byl zavražděn v Osvětimi jako sedmiletý hoch.  byl zavražděn v Osvětimi jako sedmiletý.

„Máma je dětská lékařka a měla slzy v očích, když jsem jí vyprávěl příběh Tomáše Rudolfera. Já jsem se ho dozvěděl přímo od Tomášovy nevlastní sestry Naavy, která žije v Izraeli a příští rok se chystá do Krnova na otevření synagogy vzdát poctu svému dědovi a bratrovi," uvedl Pavel Kuča.

Tomášovi rodiče Max a Ilka Rudolferovi se rozhodli v roce 1939 utéct před nacismem do tehdejší britské Palestiny. Byl to ale velmi riskantní, odvážný a nezákonný útěk, proto rodiče raději nechali Tomáše s jeho dědou v Brně, kde našli útočiště po Mnichovu a odtržení Sudet. Po válce se manželství Maxe a Ilky v důsledku pocitů viny rozpadlo. Max se podruhé oženil a jeho dcera Naava dodnes opatruje fotografii nevlastního bratra, kterého nikdy nepoznala.

Zahynulo na tři sta krnovských Židů

Podle historiků během holocaustu zahynuly přes tři stovky krnovských Židů.

Jsou mezi nimi také lidé, kteří sami sebe za Židy vůbec nepovažovali. Nacisté vraždili i takzvané míšence nebo ty, kteří od židovské víry konvertovali ke křesťanství.

Kromě již zmíněného posledního krnovského rabína Davida Rudolfera a jeho vnuka Tomáše budou stolpersteiny připomínat továrníka Aloise Chlupaczka, profesora reálky Sigmunda Langschura, podnikatele Fritze Geiringera či studenta práv Jana Blocha.

Destičky budou zatím umístěny v blízkosti synagogy, kavárny Hermes, Chlupaczkovy vily či nedaleko městské kavárny.

Autor: František Kuba

Jste pro vsazení mosazných destiček do dlažby?

Ano

57 hlasů

Ne

19 hlasů

Hlasovalo: 76

Anketa byla ukončena

9.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pohřeb Adolfa Klepše
AKTUALIZOVÁNO
1 8

Lidé se loučili s náčelníkem krkonošské Horské služby Adolfem Klepšem

Tomio Okamura
AKTUALIZOVÁNO
12 11

Na Facebooku má nejvíce fanoušků Okamura. Nejaktivnější je KSČM

Pánové, končíme! Lidé protestovali před Hradem proti Zemanovi a Babišovi

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem "Pánové, končíme!", která se dnes večer konala před Pražským hradem. Její účastníci zpola zaplnili prostranství před arcibiskupským palácem.

AKTUALIZOVÁNO

Havajský soud zablokoval další Trumpův protiimigrační dekret

Federální soud v Honolulu na Havaji dnes zablokoval zářijový protiimigrační dekret prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Dekret zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům osmi států. Soud vydal své rozhodnutí jen několik hodin před tím, než mělo o půlnoci místního času prezidentské nařízení vstoupit v platnost.  

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země. Podle vládních činitelů při masakru zahynulo také nejméně dvacet civilistů a asi 110 jich bylo zraněno. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení