V rámci oslav 200. výročí založení opavského muzea zde bude na několik týdnů vystavena věhlasná Věstonická venuše, hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic a meteority z Opavy-Kylešovic.

Například legendární jedenáct centimetrů vysoká soška Věstonické venuše nalezena roku 1925 je podle odborníků až 29 tisíc let stará a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě. I proto bývá zapůjčována zřídkakdy.

„Loni byla v londýnském Britském muzeu na výstavě Umění doby ledové, před šesti lety byla vystavena ve Vídni," potvrzuje generální ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner, kterému artefakt náleží.

Neméně unikátní je také již zmíněná hlava Kelta. Jedná se o plastiku ze středočeské Opuky s typickým nákrčníkem, která byla nejspíše vytvořena koncem třetího či počátkem druhého století před Kristem. Patří k nejpodstatnějším památkám keltské Evropy a je považována za nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami vzniklými mimo oblast antických civilizací.

A do třetice jsou zde pověstné meterority z Kylešovic. Pocházejí ze zhruba 18 tisíc let starého paleolitického sídliště. Těmito „dary z vesmíru" dávní lovci obložili své ohniště. Žádné jiné dosud prozkoumané pravěké sídliště na světě se přitom nálezem meteoritů pyšnit nemůže. Ty kylešovské byly přitom objeveny zcela náhodně, a to dělníky na počátku minulého století.

Návštěvníci si putovní výstavu mohou prohlédnout až do 27. července, a to v historické výstavní budově Slezského zemského muze a v Opavě.