Co to je vlastně je vírník? Je to létající stroj podobný letadlu nebo vrtulníku. Josefu Koláčkovi ze Starého Města stačil jeden let k tomu, aby si vírník pořídil. Rozhodl se jej totiž využívat například jako soukromý zemědělec při kontrole svých pozemků. „Také že vírník při sedlačině využívám, i proto, že je shora vidět daleko víc než ze země. Proletět se vírníkem je opravdový zážitek," řekl Josef Koláček.

Také nechal proletět řadu svých přátel v rámci předváděcích letů. „Celý život jsem toužil létat, takových kluků je hodně. V roce 1972 jsem v jižních Čechách působil jako agronom, měli jsme tam i letiště," vzpomínal na letecké začátky Koláček.

Agronom se za pomoc na letišti mohl vždy s někým proletět. Po návratu do Bruntálu už nebyla příležitost, neměl na létání ani čas, ani peníze. Letiště v okolí chybělo, a v Krnově byli provozovatelé letiště dost vybíraví, koho mezi sebe přiberou. Po roce 1989 spatřil Koláček na letišti v Zábřehu u Dolního Benešova poprvé v životě vírníky. Učarovaly mu, a tak si udělal letecký průkaz a začal sám létat. To bylo Koláčkovi pětapadesát let.

Jaké viděl ve vírníku výhody oproti běžným letadlům? „Krátká přistávací dráha, takřka nulová. Pracuje na jiném principu nežli vrtulník. Je to opravdu letadlo. Vírník má společnou vrtuli a rotující křídlo s nastaveným úhlem náběhu, a tím, že dostane určité otáčky, vyplní prostor, a unese to," popsal létání ve vírníku.

Do otáček se vírník dostane již ve čtyřicetikilometrové rychlosti. „Vírník jako jediný létající stroj nikdy nespadne dolů, jelikož nedosáhne volného pádu. Létání jsem propadl natolik, že máme i svou leteckou školu v Olomouci-Neředíně. Létáme ale také v Zábřehu u Dolního Benešova," konstatoval Koláček.

Ve škole provádí výcvik pilotů sportovních létajících zařízení v kategorii ultralehký vírník a ultralehký letoun. Zkušení piloti s těmito stroji učí bezpečně létat každého zájemce. Dá se říct, že jde o školu mezinárodní, jelikož častými hosty neředínského letiště jsou též Poláci. „Ještě jednu výhodu vírník má. Může startovat na jakémkoliv pozemku se souhlasem vlastníka. A protože sedlačím a mám pozemků dostatek, nemám co řešit," uvedl Koláček.

Jak sdělil, létání není na vírníku o adrenalinu: když prý propadne pilot adrenalinu, je zle. Je třeba mít plnou kontrolu nad strojem, užívat si letu v bezpečné rychlosti a výšce. „Létání s vírníkem mě naučilo silné pokoře a trpělivosti. Jsem klidnější, než jsem býval. Létání mi opravdu změnilo život od základů. Člověk si nesmí prosazovat jen to svoje, musí mít ohledy i na druhé. Zklidnil jsem se, i když možná moje manželka na to bude mít úplně jiný názor," dodal zemědělec a pilot.

Jak vypozoroval, velký zájem o létání ve vírníku projevují zejména ženy ve zralém věku. Doslova se do kabiny stroje hrnou. Ve vírníku se autor tohoto textu měl tu čest proletět – a je to skutečně nezapomenutelný zážitek.