Kino Panorama bylo postaveno už v roce 1930. Za více než osmdesát let se ale na budově zub času projevil ve velké míře. Objekt je navíc posledních osm let veden jako kulturní památka.

Jestliže má biograf dále sloužit svému účelu, bez minimálně dvacetimilionové investice se neobejde. A pozor, tato částka není finální. „Několikrát jsme se marně pokoušeli získat dotaci. V městské kase se bohužel peníze na opravu nenajdou. Nelze každý rok do rekonstrukce vrážet třeba milion. Oněch dvacet milionů je potřeba investovat najednou. Budova se musí opravit na jeden zátah.

Domníváme se, že další dva až tři miliony bude stát nová kinotechnika, bez níž se kino v dnešní době také neobejde," vysvětloval vítkovský starosta Pavel Smolka.

Nešlo se nezeptat, proč se z evropských peněz nepovedlo dostat žádné peníze. Poskytovatel dotace se údajně ohání tím, že biograf by nebyl dostatečně využíván. „Podle nás k tomu rozhodně nedojde. Ve Vítkově a ani v blízkém okolí není v provozu žádné podobné zařízení. Pokud se lidé odtud rozhodnou vyrazit do kina, musí do Opavy nebo Ostravy.

Značně se jim to prodraží. Nemalé peníze dají jednak za lístky a samozřejmě i za cestu. Ve Vítkově by se přitom pěšky mohli přijít podívat na film za 30 nebo 40 korun," pokračoval.

Pavel Smolka odhaduje, že minimálně v příštích dvou nebo třech letech je zahájení stavebních prací na budově prakticky vyloučené. Byl by skoro zázrak, kdyby se městu podařilo sehnat takový balík peněz. Do karet mu nehraje ani další skutečnost. Objekt je totiž kulturní památkou, která vyžaduje doslova speciální zacházení.

„Musíte dodržovat určitá pravidla. Když se mění okna, nemůžete tam třeba dát plastová. Musí se nechat vyrobit dřevěná. Tohle je jenom jeden z možných příkladů," uvedl starosta Vítkova a jedním dechem dodal: „Oproti opravě našeho kulturního domu tady máme svázané ruce. Na kulturák se nám povedlo získat dotaci. Rekonstrukce postupně probíhá za normálního provozu."

Někteří občané se už do kina vloupali

V prostorách kina byl poslední film promítnut v roce 2011. Od té doby upadá do žalostného stavu. Jestliže se v příštích letech neseženou peníze na rekonstrukci, město může přijít o jednu z nejkrásnějších historických budov, která se na jeho území nachází. „Za dobu jeho existence se podoba příliš nezměnila. Kino nikdy neprošlo nějakými velkými stavebními úpravami," konstatoval Pavel Smolka a na závěr připustil, že se s budovou musí něco dělat.

„Na objektu se neprojevil jenom zub času. Někteří občané využili toho, že budova je prázdná, a vloupali se dovnitř. U vstupu jsme například řešili rozbitá světla. Je nutné zasáhnout předtím, než kino úplně zchátrá."

Někde menší kina stále přežívají

Vítkovské kino nebylo zdaleka jediné z kategorie těch menších, které se muselo zavřít. Spoustu biografů semlela digitalizace. Většinou se však jednalo o menší obce. Někde se však stále můžete přijít podívat na dobrý film.

Ukázkovým příkladem jsou třeba Bolatice, kde se promítá v místním kulturním domě. „Naše kino pořád funguje. Máme výhodu v tom, že ho má v pronájmu člověk, který pracuje s digitální technikou. Tímto typem zařízení vybavil i náš biograf," poznamenal bolatický starosta Herbert Pavera.

Od září do května se čile promítá také v nedalekých Štěpánkovicích. „Máme sál pro 340 diváků. V průměru na naše filmy do kulturáku chodí asi 40 lidí. Prostor nefunguje jenom čistě jako kino. Pořádáme zde i koncerty nebo třeba divadelní představení," komentoval štěpánkovický starosta Bernard Halfar.

Podobně to má i opavské kino Mír. Ve slezské metropoli mu sice před lety odpadla konkurence v podobě slavné Elektry, ale s otevřením obchodního centra Breda byl zahájen provoz multikina CineStar.

„Návštěvnost se za dobu jeho existence výrazně nesnížila. Lidé, co nechodili k nám, jeli do Ostravy. Teď tam nemusí a zajdou si do Bredy. Máme výhodu v tom, že se u nás konají koncerty anebo divadlo. Nežijeme jenom z kina," uvedla provozní Míru Gabriela Schmidtová.

Petr Dušek