Krnovští strážníci městské policie dostali v sobotu 16. srpna před půlnocí hlášení, že na křižovatce ulic Chářovské a Fügnerovy je pravděpodobně přejetý pes. Protože se nejednalo o psa, ale o vydru říční, která je na seznamu kriticky ohrožených druhů, kontaktovali strážníci pracovníka Střediska ekologické výchovy Krnov Martina Bodešínského a vydru mu předali.

Vydra v mrazáku

„Uhynulou vydru jsem zmrazil a bude zaslána na pitvu, která nejen určí příčinu úmrtí, ale pomůže zodpovědět i další otázky, jako je obsah polychlorovaných bifenylů a těžkých kovů v tkáních, potravní preference a genetickou výbavu.

Všechny tyto údaje jsou nezbytné pro lepší ochranu vydří populace v naší republice," uvedl Bodešínský s tím, že se rovněž provádí biometrická měření, určení pohlaví a podle řezu zubů lze odhadnout i věk.

Pro další srovnávání se uchovávají vzorky vydřích tkání jako jsou játra, svalovina, tuk nebo mozek. Tento výzkum koordinuje společnost Alka Wildlife ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky AOPK a dalšími organizacemi.

Vydra říční nalezená v Krnově skončila v mrazáku, odkud poputuje na pitvu do muzea v Ústí nad Labem. Byl to už druhý exemplář nalezený v Krnově a také důkaz, že vysazování vyder do naší přírody kolem roku 1997 se vydařilo.

Vydra říční nalezená v Krnově skončila v mrazáku, odkud poputuje na pitvu do muzea v Ústí nad Labem. Byl to už druhý exemplář nalezený v Krnově a také důkaz, že vysazování vyder do naší přírody kolem roku 1997 se vydařilo. Vydry se v přírodě množí a hledají nová teritoria. Foto: SEV Martin Bodešínský

Plachý vodní tvor na křižovatce?

Na celém případu je záhadou, co plachá vydra pohledávala na křižovatce, která je od řeky Opavy vzdálená více jak 300 metrů. Odborníci hledají vysvětlení společně s celostátním koordinátorem výzkumu vyder Václavem Hlaváčem, vedoucím Správy CHKO Žďárské Vrchy a krajského střediska AOPK v Havlíčkově Brodě.

„To místo nálezu je zajímavé. U nás v Havlíčkově Brodě máme také už dva nálezy vydry v centru města. Dost často je to způsobeno tím, že vydra migruje dolů po řece, až narazí na překážku v podobě jezu a pak se ho pokouší obejít. A pokud řeka teče mezi nábřežními zdmi, často zvíře skončí v ulicích města. Při tom technická náprava nemusí být nijak náročná," uvedl Václav Hlaváč.

Martin Bodešínský připomíná, že jez tvoří obousměrnou překážku pro migraci vyder.

„Vydry by sice mohly projít kolem jezu po náplavce u vodní elektrárny, ale v létě je v okolním parku hodně návštěvníků až do noci. Schází se tam omladina i bezdomovci, takže je pravděpodobné, že se plachá vydra při své cestě po proudu od Nových Heřminov ke krnovskému jezu ani nepřiblíží," dodal Bodešínský, pro kterého to byl už druhý nález uhynulé vydry přímo v Krnově.

První vydra se našla v zimě 2012 poblíž řeky Opavice u koupaliště.

Rok 1997: první vysazení vyder

Vydra říční je zvláště chráněný živočich zařazený do kategorie silně ohrožených. Na území Moravskoslezského kraje se znovu objevila v roce 1997, kdy bylo několik jedinců vypuštěno do okolí vodní nádrže Slezská Harta. V následujících letech byla posílena populace vypouštěním vyder v povodí řek Moravice, Morava, Odra a Orlice.

Postupně došlo k propojení takzvané jihočeské populace vyder s populací východoevropskou. Ta obývá území v Beskydech, polských příhraničních jezerech a v povodí řek Odra a Wisla.

Rybáři vydry nevidí rádi, je to škodná

A proč vlastně byla vydra v naší přírodě téměř vyhubena? Rybáři a majitelé rybníků v ní viděli škodnou, konkurenci a velkého konzumenta ryb. Právem, protože vydra patří k nejaktivnějším rybožravým predátorům.

Podle odhadů v roce 1992 žilo v naší přírodě posledních 730 jedinců. Díky přísné ochraně tohoto ohroženého druhu se dnešní vydří populace odhaduje na víc jak tři tisíce kusů. K ochraně patřilo také umělé znovuvysazení vydry v oblasti Jeseníků v letech 1996 až 2003.

V rámci projektu Reintrodikce vydry říční bylo celkově vypuštěno do přírody devětadvacet vyder. Vypuštění samců Adalberta a Dandyho, ke kterým se později přidala i samička Tiny, provázela velká sláva.

„Všechna tři zvířata měla voperovanou vysílačku, která umožnila sledovat jejich pohyb. Ačkoli do této fáze záchranného programu zasáhly povodně v roce 1997, vydry vypuštěné v oblasti Slezské Harty zůstaly," vzpomínal Bodešínský, který se tohoto projektu ještě jako student účastnil.

Samci urazí desítky kilometrů

Podle mapování vydřích stop odborníci usuzují, že se vydry množí a rozšiřují své teritorium. Dnes vydru můžeme potkat například na Osoblažsku.

„Vydra je teritoriální živočich. Znamená to, že na území určité velikosti najde dostatek potravy pouze omezený počet jedinců. Samice s mláďaty si zabírají několikakilometrové úseky na velkých tocích nebo v blízkosti rybníků. Samci jsou při hledání nových teritorií aktivnější a jejich akční rádius může být i třicet kilometrů.

Samci jsou schopni migrovat i mezi jednotlivými řekami a potoky po souši," přiblížil putování vyder Bodešínský.