Senior totiž už od září roku 2014 čeká na navrácení sedmitisícové jistiny. Tu složil při sepsání nájemní smlouvy se společností Boswell, aby mohl začít bydlet v Hotelovém domě Metalurg v Ostravě-Zábřehu. Sedmitisícová částka představovala tříměsiční kauci na bydlení.

Po čtvrt roce strachu a nespokojenosti se rozhodl z nájemního bytu odejít. A odešel. I když měsíční nájemné poctivě platil, svých sedm tisíc, našetřených z důchodu, už však nedostal.

„Bydlel jsem ještě s jedním mužem. Každý jsme měli svou světnici, ale sociální zařízení i kuchyňka byly společné. Můj spolubydlící se často vracel v podnapilém stavu, byl agresivní, do rána měl zapnutou televizi a já jsem to nesnášel. V noci jsem nemohl spát a později jsem se bál chodit i na toaletu, abych se s ním na chodbě nesetkal a nevyvolal zbytečný konflikt," popisuje hlavní důvod svého rozhodnutí odstěhovat se z hotelového domu jinam Štefan Kujaník.

Deník chtěl umožnit také společnosti Boswell, aby se k celé situaci vyjádřila, ovšem recepční v Hotelovém domě Metalurg odmítla kontakt na majitele poskytnout. Jméno vlastníka ubytovny nezná ani samotný obvod.

Když se na Úřad městského obvodu Ostrava-Jih Štefan Kujaník obrátil s prosbou o nalezení nového domova, sociální pracovnice mu doporučila byt v ulici Hasičské v Ostravě-Hrabůvce, kde se devětasedmdesátiletý senior také nastěhoval. Ovšem byl to byt v přízemí s okny do ulice.

„Rok jsem se pokoušel zvyknout si na klepání opilců uprostřed noci na mé okno. Klepali a někdy u toho i pokřikovali. Vždy mě to probudilo a mému vysokému tlaku i spánku to moc nepřidalo," vypráví bývalý řidič trolejbusu, který od března loňského roku bydlí v Domě s pečovatelskou službou v Ostravě-Hrabůvce, kde by rád zůstal.

Od vystěhování z Hotelového domu Metalurg uplynulo 15 měsíců. Navrácení peněz se ale Štefan Kujaník doposud nedočkal.

„Obrátil jsem se už v roce 2014 na Okresní soud v Porubě. I když jsem dostal přiděleného právníka, žádné líčení se zatím nekonalo. Nic se neděje. Už to na mě působí, jako by snad čekali, až odejdu a nikdo by nic nemusel vracet," stěžuje si drobný stařec s tím, že s financemi má své plány.

„Pokud se peněz dočkám, rád bych alespoň část z nich věnoval na uskutečnění své představy. Chtěl bych nechat udělat měděnou stříšku, která by chránila kříž u michálkovického kostela před deštěm a nepříznivým počasím. Alespoň by po mně něco zůstalo," dodává Štefan Kujaník.