Frankovka, Tramín červený, Modrý portugal, Veltlínské zelené či Rulandské šedé. Tato známá a osvědčená vína patří u Ostravanů stále mezi nejžádanější.

Fakt, že zákazníci si většinou nechají rádi vína doporučit, potvrzuje i majitelka vinotéky Style v centru Ostravy.„Ze svých zkušeností můžu říct, že zákazníci ve výběru vína příliš neexperimentují. Přestože se v naší vinotéce snažíme mít pestrý sortiment českých i zahraničních odrůd i směsí, lidé nejvíce žádají klasiku, jako Pálavu, Rulandské šedé či Tramín. Z červených vín pak vede jednoznačně Modrý portugal. Samozřejmě najdou se i hosté, kteří chtějí zkoušet nové chutě. O to více pak člověka potěší, když je zákazník spokojený a příště chce znovu poradit," přiblížil majitel vinotéky Vinný sklep u mostu Mario Franko.

„Vždy je to o komunikaci se zákazníkem. Ve své profesi se už pohybuji mnoho let, takže často odhadnu už podle vizáže hosta, co mu zachutná. Když přijde kupříkladu padesátiletý pán, nabízím většinou plnější vína se zemitější chutí, zatímco u mladé slečny pak vína lehká či sladší. Je ale potřeba, aby lidé uměli sami své chutě odhadnout a alespoň trochu prodejce nasměrovat, ať můžeme nabídnout vhodná vína," vysvětlila Jana Glattová.

Odhodlaní nováčci

Mezi čerstvě otevřené vinotéky patří i Archiv vín a vinotéka Mundloch ve Slezské-Ostravě.

„Dá se říct, že to byl možná trochu risk, začít podnikat v tomto oboru v Ostravě, která je vinotékami přeplněná, ale já vycházím z toho, že mám osvědčené dodavatele a hlavně zázemí pro uskladnění, což je výhoda. Víno piji celý život a troufám si tvrdit, že se v něm orientuji, přestože odborníkem bych se nenazval. Lidem ale určitě dobře poradit dokážu. Naše vinotéka je otevřena teprve měsíc, takže chvíli potrvá, než se dostaneme do povědomí lidí, ale zákazníci, kteří nás už objevili, se vracejí a to je pro mě důkazem, že to může fungovat," vysvětlil provozovatel vinotéky Mundloch Janis Dzimas.

Vždy něco navíc

V Ostravě je přes čtyřicet kamenných vinoték, a konkurence je tedy velká. Majitelé proto často nabízejí doplňkový sortiment či služby, které tu jejich vinotéku odliší od ostatních.

„K naší vinotéce patří velké sklepní prostory. Ty nabízíme k pronájmu zákazníkům, aby měli možnost si své víno kvalitně uskladnit. Přiznám se, že bez sklepního zázemí bych do podnikání nešel. Věřím, že právě sklepní prostory, které tady mají dlouhou historii, nadchnou lidi, stejně jako mě," vysvětlil provozovatel Archivu vín a vinotéky Mundloch Janis Dzimas.

Posezení ve vinárně, která nabídne i občerstvení, bývá dnes už doprovodnou službou mnoha vinoték, proto se hosté stále častěji setkávají s nabídkou řízených degustací či koordinace návštěvy vinných sklípků.

„Můžu říct, že o zájezdy je většinou velký zájem, i když v poslední době je zařizujeme převážně pro firmy. Lidé atmosféru sklípků žádají, a člověk tak i představí jednotlivá vinařství, kterými se nechává zásobovat," upřesnila majitelka vinotéky Style Jana Glattová.

Oblíbené sudové

Majitelé vinoték se shodují, že zájem o sudová vína stále převažuje. Většinou rozhoduje i cena, která je u sudových vín vždy o něco nižší než u láhví. I sudová vína jsou kvalitní, jen člověk musí zajít do osvědčené vinotéky.

„Často se setkávám s tím, že si zákazníci stěžují, že koupili sudové víno jinde než u nás a na druhý den je bolela hlava či žaludek. Chemie je bohužel mocná a mnoho obchodníků víno pančuje, aby vydělali. Vždy říkám, že z kvalitního vína lidem na druhý den být špatně jednoduše nemůže, pokud to s ním opravdu nadmíru nepřeženou. Radím, aby nekupovali vína podezřele levná, přestože nízká cena je lákavá. Kilogram hroznů stojí přibližně třicet korun. Na litr vína padnou dva kilogramy hroznů, připočtěte technologii a lidskou práci. Takže když někde čtu nápis litr vína za padesát korun, je jasné, že nemůže být z čistých hroznů," uzavřela Jana Glattová.

Martin Křístek„Koupě dobrého vína není o ceně, ale o důvěře," říká vínobuditel

Lékař Martin Křístek je členem spolku K. A. H. A. N. (Klub amatérských hodnotitelů alkoholických nápojů).

Co je podle vás hlavním posláním vínobuditele? Jaké jsou jeho výsady?

Šířit kulturu vína i v krajích, kde pěstování révy vinné a pití vína nemá tradici. Výsady vínobuditele nejsou žádné, snad jen že vinaři o nás vědí, takže domluvit návštěvu sklepa nebývá problém.

Martin Křístek Kardiolog, absolvent Matičního gymnázia v Ostravě a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Je mu 45 let, je ženatý a se svou ženou Petrou, která je spolu s ním další z pěti zakládajících členů občanského sdružení K. A. H. A. N., má dvě děti.
Je také prezidentem mezinárodní soutěže vín Cuvée Ostrava, spoluzakladatelem Slow Food Moravia (moravská odnož mezinárodního ekogastronomického hnutí) a členem Komise Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro zatříďování vín. Jako člen FIJEV (Mezinárodní asociace novinářů a publicistů píšících o víně) byl v Jerezu jmenován jedním z velvyslanců Sherry v České republice.

Jaké má pití vína z lékařského hlediska vliv na organismus?

Příznivý vliv má pravidelná a umírněná konzumace vína. Snižuje například výskyt kardiovaskulárních příhod, což prokázala celá řada studií. Ale už Hippokrates věděl, že jen na dávce záleží, zda lék zůstane lékem, či se stane jedem, což samozřejmě platí i pro víno, které je na rozdíl od většiny léků i chutné. Doporučená denní dávka činí tři až čtyři decilitry pro muže a dva až tři decilitry pro ženu, takže „sedmička" pro heterosexuální pár se zdá být ideální mírou.

Dá se vůbec říci, které odrůdy vám osobně chutnají či vás fascinují nejvíce?

Nedá. Záleží na okolnostech, kde, kdy, s kým, k čemu i proč, to vše výběr ovlivní. Kdysi jsem tvrdil, že na pustý ostrov bych si vzal novozélandský sauvignon. Nemá korkovou zátku, ale šroubovací uzávěr a já bych jistě neměl k dispozici vývrtku. Teď bych si vybral suché sherry Amontillado. To vývrtku také nepotřebuje a ideální teploty ke konzumaci by se na rozdíl od sauvignonu dalo dosáhnout ponořením láhve do chladného potůčku.

Co všechno ovlivňuje kvalitu vína?

Aspektů, které určují, jak se víno vydaří, je samozřejmě mnoho. Ale stručně řečeno příroda, vinař a způsob skladování, což bývá u vinoték největší kámen úrazu.

Máte dojem, že se v posledních letech v Ostravě zvýšil zájem o vinařskou kulturu?

Víno máme podvědomě spojeno s vyšší životní úrovní než pivo. Největší boom zájmu o víno jsem zaznamenal někdy před 10 až 15 lety, nyní je nárůst pozvolnější. Například na naši vrcholnou vínobuditelskou akci Cuvée Ostrava, což je jediná mezinárodní soutěž vín v Moravskoslezském kraji, přicházejí z velké části pravidelní návštěvníci a prakticky všichni si vstupenky zajistí v předprodeji.

Můžete říct, zda podle vašich zkušeností platí letité tvrzení, že největšími znalci vína v Evropě jsou Francouzi?

Určitě ne, to je podobné jako u nás s Brňáky. Ve Francii jsou navíc značné regionální odlišnosti, což se týká i gastronomie, kdy například rozdíl mezi Burgundskem a Bordeaux je nebetyčný. A není se čemu divit, vždyť od nás do Burgundska je jen o pár set kilometrů dál než z Burgundska do Bordeaux.

Kam byste osobně v Ostravě pro dobré víno vyrazil?

Budete se divit, ale do Makra. Není to o ceně, ale o důvěře, správné skladování prostě bývá problém. I když vinotéky Vínko Konečný nebo Vinný sklep u mostu mě zatím nezklamaly.

V poslední době v Ostravě obecně roste počet vinoték. Myslíte, že to může být na úkor kvality vín? Je vůbec takové množství vinoték schopno si udržet kvalitního dodavatele?

Nemusí, ale může. Problém je, že v České republice vypijeme dvakrát tolik vína, než vyrobíme, a přitom jsme zřejmě patrioti, takže se vyplatí vydávat například víno z Maďarska za moravské, jinak by se neprodalo. Pomoci zákazníkovi v orientaci by mělo viditelné značení tuzemského původu vín, například záklopkou s logem v národních barvách, jak bylo letos Svazem vinařů České republiky zavedeno. Bohužel jde zatím o značení dobrovolné.

Na co by si laik měl při výběru vinoték dát pozor?

Určitě bych nedoporučil bez ochutnání kupovat sudová vína, ta se dají vodou, cukrem, etanolem, glycerolem, syntetickými barvivy a aromaty pančovat nejsnáze. A doporučuji vyhnout se extra výhodným cenovým nabídkám. Kvalitní víno opravdu nelze vyrobit v ceně 45 korun za dva litry. Dobrým poměrem cena: kvalita naopak často disponují naše zemská vína. Nekupoval bych zaprášenou, třebaže drahou a medailemi ověnčenou láhev, která ve vinotéce v pokojové teplotě a na světle stojí třeba už několik měsíců. Obsah přesně takové v dobré víře darované láhve jsem před pár týdny vylil do umyvadla.

Na jakou nejbližší degustaci klubu se osobně těšíte?

Na hodnocení Frankovky, klasické moravské modré odrůdy, kterou mnozí konzumenti přehlížejí, a raději dají přednost nevyzrálému Cabernetu Sauvignonu, který se k nám vůbec nehodí.

KLÁRA KOHUTOVÁ