Láska k městu, ve kterém žije, a také k historii, jež přešla z otce na syna, vedly šestačtyřicetiletého Marka Pietoně k tomu, aby mizející kouzlo staré Ostravy začal znovu odkrývat ve virtuálním světě. Na facebooku založil skupinu Zapomenutá Ostrava, do které se mohou registrovat všichni, kdo jsou naladěni na stejnou notu jako on. Vkládá na ni historické fotografie města, které jinde neuvidíte. Jeho fanoušci se činí také a přidávají další.

Rodák ze Slezské Ostravy

„Jsem rodilý Ostravák, pocházím ze Slezské Ostravy. Zajímám se také o historii a Ostrava je to gró, pro co buší moje srdce. Navíc můj otec se rovněž historií města dlouhodobě zabývá. Ale především má velkou sbírku starých dobových pohlednic a artefaktů, které se k Ostravě vážou. Protože už má nějakých sedmdesát let, není velkým příznivcem nových technologií. Řekl jsem si, že by bylo škoda jeho sbírky nevyužít," jmenuje okolnosti, které jej přivedly k tomu, aby na facebooku založil skupinu Zapomenutá Ostrava.

Nejen pamětníci se mohou na facebookových stránkách Zapomenuté Ostravy potěšit pohledem na nostalgické fotografie tohoto města.

Lásku k městu a jeho historii mu předal právě jeho otec. „Vždycky, když pro mne chodil do školní družiny, tak jsme nešli hned domů, ale zašli na Landek nebo se podívat třeba na šachtu. A ke všemu mi dával spoustu podrobných informací," vrací se ve vzpomínkách do dětství.

Když se jej ale zeptám, zda je jeho otec historik profesionál, zavrtí hlavou.

„Historie je jeho koníček, ale po nějakých padesáti šedesáti letech zájmu jaký je rozdíl mezi amatérem a profesionálem? On se věnuje svým sbírkám dlouhodobě. Já je spíše jen doplňuji. Shromažďuje například hornické přilby. Chyběla mu ale takzvaná želva, která se používala v padesátých až šedesátých letech. Díky té skupině jsem se dal ale dohromady s dalšími nadšenci a tu přilbu se mi podařilo sehnat."

Krásné město

S nostalgií vzpomíná, jak byla Ostrava kdysi krásné město, které žilo, čímž ale, jak sám říká, nechce nijak shazovat jeho současnou proměnu. Mrzí jej ale, že se vylidňuje historické centrum a pomalu se vytrácí hornická historie. „Prostě se zrušily šachty, zbořily těžní věže, zůstalo jich tu jen pár. A mladá generace už o tom, jak to tu ještě přednedávnem vypadalo, nic moc neví," posteskl si.

To byl pro něj hlavní impulz, aby se pokusil mladou generaci oslovit. A vybral si k tomu také adekvátní komunikační prostředek facebook. Domluvil se s otcem a spustil Zapomenutou Ostravu. Ještě do Vánoc měla skupina na facebooku necelé dvě stovky fanoušků. „Pak se ale něco zvrtlo a najednou se jejich počet blíží ke třem tisícům," netají překvapení.

Přesto ale „nechává otevřeno" pro další a „uzavírat" se nechystá. I když mu narůstající zájem fanoušků přidává práci, se kterou původně nepočítal. Musí občas do diskusí, které sklouzávají, kam by neměly, zasahovat.

Nejen pamětníci se mohou na facebookových stránkách Zapomenuté Ostravy potěšit pohledem na nostalgické fotografie tohoto města.

Vycházky a srazy pro fanoušky

„Nejdůležitější v dnešní době je komunikace. Tak jsem to chtěl udělat. Ale musel jsem přidat i nějaké brzdné páky, protože co člověk, to názor. Z některých diskusí je možné vypozorovat mezigenerační střet nebo kdo byl komunista a kdo antikomunista. Občas to tam musím učesávat. Není mi to příjemné, protože jsem s tím nepočítal, že to nabude až takových rozměrů."

Přesto jej ale zájem těší. Protože sám je mužem činu, má rád aktivní lidi. Neuspokojil jej tedy pouze stav, kdy lidé seděli u monitorů, koukali a něco odklikávali. Začal proto pro fanoušky pořádat vycházky a srazy.

Na ten první přišel jenom jeden. „Pokecali jsme si, prošli se v terénu, našli jednu ze starých štol. Ten kluk si pak vzal na starost, že bude provázet lidi po zajímavých místech v centru. To už se uskutečnilo dvakrát. V minulém týdnu jsme měli dámské posezení. Kdo měl zájem, mohl posedět a nostalgicky zavzpomínat nad starými fotkami."

A přibývají další impulzy. Poté, co se na facebooku objevila stará fotka náměstí v centru, začali se lidé domlouvat, že by se zde mohli sejít a mlčky jej projít. „To, co ty lidi, bez rozdílu věku i pohlaví, nejvíce mrzí, je současnost, kdy se krásné centrum vylidňuje a všechno se přemisťuje do Karoliny," posteskl si. Proto i dál chce hlavně ukazovat „Ostravu nejkrásnější" pro něj v období, kdy zde rostly významné stavby věhlasných architektů, v centru pulzoval život a vedle sebe pokojně žili Češi, Němci, Židé, Slováci…