Kdyby dostávali v jídelnách mateřských a základních škol známky, polovina z nich by dostala dvojku a třetina trojku.

Často zařazované uzeniny a vepřové maso, nedostatek čerstvé zeleniny nebo nízká pestrost příloh či nezařazování regionálních pokrmů jsou nejčastější výtky hygieniků, kteří v loňském roce vyrazili na kontrolu do téměř šesti desítek převážně mateřských a základních škol v kraji.

Tentokrát se ale zajímali nejen o to, zda mají kuchařky čistou zástěru, pořádek ve skladu či potraviny s aktuálním datem spotřeby. Zaměřili se na skladbu jídelníčků a porovnávali je s takzvaným Nutričním doporučením ke spotřebnímu koši, které vydalo Ministerstvo zdravotnictví.

„Cílem je vytvořit výživově vyvážený měsíční jídelníček a zajistit takovou frekvenci jednotlivých druhů podávaných pokrmů, aby z důvodu preference jednoho nebyl opomenut pokrm druhý," objasňuje vedoucí oddělení dětí a mládeže Krajské hygienické stanice v Ostravě Michaela Pavelková.

Nejčastěji „za dvě"

Celkem bylo zhodnoceno 59 jídelníčků školních jídelen na území Moravskoslezského kraje, z toho 41 v mateřských, 15 v základních a 3 ve středních školách.

„Většina z nich byla hodnocena jako velmi dobré a dobré," podotkla Pavelková.

Na výbornou dopadlo pouze 8 procent hodnocených jídelníčků. Pomyslnou dvojkou jich bylo ohodnoceno nejvíce celých 58 procent a trojkou 32 procenta. Nízkou úroveň pak vykazovala dvě procenta školních jídelníčků. A co hygienikům nejvíce vadilo?

„Jídelníček je dost zatěžovaný nadměrným množstvím bílkovin a maso je skoro pořád. Navíc velké množství nabízeného masa je vepřové," říká hygienička Michaela Remešová.

„Nadváha předškolních a školních dětí neustále narůstá. Navrhujeme proto jídelníček odlehčit, dát na něj alespoň jednou týdně bezmasé jídlo. Pokud mají v jídelně na výběr ze dvou menu, tak by v daný den měly být obě varianty bez masa. Například zeleninová jídla, zapečené těstoviny, květák a brokolice v různé úpravě. K tomu dvakrát měsíčně jídla sladká, takže za měsíc dohromady až šest bezmasých jídel," doporučuje Remešová.

Vzápětí ale dodává, že hodně také záleží na přístupu ředitele a pedagogů dané školy, kteří se v jídelně stravují také.

Nízká pestrost příloh, časté zařazování uzenin, malé využití regionálních pokrmů, nedostatek čerstvé zeleniny a časté podávání vepřového masa. To jsou nešvary, které se objevovaly, v rámci nabídky stravy jak v mateřských, tak základních školách.

„Překvapivé bylo zjištění, že většina mateřských škol nevyužívá obilné kaše a ke svačinám je nezařazuje vůbec nebo výjimečně," podotkla Michaela Pavelková.

Z hodnocení jídelníčků podle ní také vyplynulo, že v řadě školních jídelen je nedostatečná nabídka a pestrost nápojů.

„Jen výjimečně jsou zařazovány nápoje nesladké, voda či voda ochucená bylinkami, ovocem, okurkou, bylinné čaje a podobně. Ve dvou případech byla dětem v mateřské škole podávána dokonce cola," dodává s tím, že na pokrmy, které nabízejí dětem jídelny v mateřských a základních školách, se hygienici zaměří také letos.

Nejraději mají řízek, ale…
Když se zeptám Jany Jochové, vedoucí školní jídelny v Mateřské škole Staňkova 33 v Ostravě-Výškovicích, jaké jídlo děti milují, s odpovědí neváhá: „Řízek." Na tom z kuřecího masa a s bramborovou kaší si ostatně pochutnají u dnešního oběda.

„Děláme jej ale jednou měsíčně," dodává. Smažená masitá jídla se na zdejším menu často neobjevují. Zato však potraviny, jejichž název i chuť je i pro mnohé dospělé dodnes velkou neznámou – červená i černá čočka, avokádové máslo, jáhly, pohanka, špaldová mouka, fazolky Adzuki, cizrna a další luštěniny v různých úpravách. Od salátu, pomazánky až po guláš.

„Zpočátku nic moc, ale postupně si zvykají," hodnotí reakce dětí na zdravou stravu, kterou zde zkoušejí do jídelníčku postupně zařazovat, hlavní kuchařka Iveta Hrabáková (na snímku Lukáše Kaboně). Vepřové nahrazují zeleninou nebo třeba rybami.

Například v rizotu nebo zapékaných bramborách či těstovinách. Pečou vlastní moučníky ze špaldové mouky namísto bílé. A děti už kromě krupičné kaše ochutnaly i tu pohankovou a jáhlovou. Kromě kuchařského umu musí ale zdejší kuchařky zapojit i notný kus fantazie a pokrm nápaditě naservírovat, aby jej malí strávníci vůbec ochutnali.

„Některé děti dnes nejsou z domu zvyklé ani na klasické vařené jídlo. Jinde se v rodinách třeba vůbec nevaří polévky. My jim zde nabídneme denně čerstvě uvařené teplé jídlo," naznačuje, kde bývá zakopaný onen pověstný pes, zástupkyně ředitelky školky Lucie Ševčíková.

Na straně druhé se ale podle ní také stává, že rodiče si vyžádají na některé ze zdejších jídel recept.

A o tom, že se v této školce vydali na správnou cestu, svědčí i slova Michaely Remešové z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Jídelníček hodnotí jako jeden z nejlepších v rámci kontrol, které absolvovala ve školách i školkách.