"Slůně se stále ještě nenapilo ze struku od matky Vishesh. Situace se ale může každým okamžikem změnit. Uvidíme, co přinese dnešní odpoledne," uvedla už v neděli ráno pro Deník mluvčí ostravské zoo Šárka Kalousková.

Malá sloní sločna již sice pije pravidelně, zhruba co tři hodiny litr mléka z láhve, ze statistiky ale vyplývá, že přežívá a dospělosti se dožije jen mizivé procento mláďat, která jsou takto krmena.

Krevní pomoc

"Vzhledem k tomu, že se malá sloní samička doposud nenapila mateřského mléka od své mámy Vishesh, nedostala do svého organismu v prvních hodinách svého života důležité látky, které by posílily její imunitní systém. Proto jsme se v rámci úzké spolupráce mezi zoologickými zahradami obrátili na kolegy v Liberci a Ústí, kde chovají slony indické, zda by nám nepomohli a nepokusili se svým slonicím odebrat krev pro vytvoření plazmy jako zdroje protilátek, které slůně dostane v náhražce mateřského mléka," vysvětluje Kalousková.

Při běžném odchovu mláďata přijímají protilátky z mleziva, takzvaného prvotního mléka savců, které se tvoří se v mléčné žláze těsně před porodem a je produkováno asi 3-5 dní.

"Dlouhodobá vzájemná spolupráce mezi zoologickými zahradami sdruženými v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) i na mezinárodní úrovni má obrovský význam při odchovu nejen slonů, ale v podstatě všech zvířat. Z obou zmíněných zoologických zahrad se nám tak díky nezištné pomoci kolegů podařilo dovézt více než 1 litr čerstvě odebrané krve (z níž jsme získali cca poloviční množství séra) a dalších 450 ml zmraženého séra, které měli kolegové k dispozici z dřívějších odběrů (viz také Facebook Zoo Ústí nad Labem). Toto sérum bylo v průběhu včerejšího večera a noci přidáno do několika dávek mléčné náhražky a bylo slůnětem přijato," dodává mluvčí ostravské zoo.

Bohužel stále ale platí, že mládě nemá zdaleka vyhráno. Takřka jedinou možnou cestou pro jeho zdárný odchov je, že začne pít mléko své matky.

Slůně narozené v ostravské zoo 4. února 2014.

Posila týmu

Jak už v sobotu Deník informoval, dramatickou situaci v ostravské zoo kromě obyvatel Moravskoslezského kraje sledují i ostatní české zoologické zahrady a podpory se jí dostává i od evropských a severoamerických zařízení.

„Cenných rad se nám dostalo od zoologických zahrad v USA, Kanadě, ale třeba i Budapešti. V našem týmu je i ošetřovatel slonů ze Zoo Dvůr Králové nad Labem," přiblížila Kalousková.

Josef Brokeš je zoolog a ošetřovatel slonů afrických, který má s chovem největších suchozemských savců letité zkušenosti.

„Spolupráce mezi našimi zoologickými zahradami je dlouhodobá. Proto se do moravskoslezské metropole přesunul už v polovině prosince, aby posílil ostravský tým ošetřovatelů, který se u slonů střídal na služby ve dne i v noci," uvedla mluvčí Zoo Dvůr Králové nad Labem Jana Myslivečková.

Také dodala, že boj o život ostravského slůněte nesmírně prožívají všichni jejich zaměstnanci a drží sloní slečně palce.

„Chov slonů je velmi náročný. Mohou to být totiž velmi nebezpečná zvířata, zejména když se jedná o nervózní samici s mládětem. V té chvíli nejde jen o záchranu narozeného slůněte, ale i o zdraví ošetřovatelů," dodala Jana Myslivečková.

Slůně narozené v ostravské zoo 4. února 2014.