Vítěz dvou velkých cen v kubatuře do 125 ccm letos závodí na dvěstěpadesátce. A po pádu v prvním závodě v Losailu má na svém kontě dvě desátá místa.

„Počáteční nervozita je pryč, ježdění si zase užívám,“ uvedl jezdec stáje Auto Kelly-CP Racing.

Co jste si říkal pět vteřin před startem svého prvního závodu ve dvěstěpadesátkách v Losailu?
V hlavě jsem měl prázdno, nemyslel jsem vůbec na nic. Jen jsem chtěl dojet do cíle.

Katarský závod byl výjimečný tím, že se konal v noci. Jak jste se s nezvyklými podmínkami vyrovnal?
Byl to opravdu těžký vstup do dvěstěpadesátek. Tréninky se jely o půlnoci, navíc byla zima. Umělé světlo unavovalo oči. Někteří závodníci měli černé hledí na přilbě, my trošku slepí jsme volili bílé (smích).
Samotný závod byl neskutečný. Ale udělal jsem drobnou chybu a z osmého místa jsem se poroučel k zemi.

Na rozdíl od třídy do 125 ccm máte teď výborné starty. Pracujete na nich?
Je to velký rozdíl. Ve stopětadvacítkách dáte plný plyn a snažíte se rozhejbat padesát koní. Je to jen práce spojkou. Moje současná Aprilia má sto koní a při startu jde o to udržet přední kolo na zemi. Takže musíte vedle spojky zvládat i plyn. Je to hodně o citu.

Po výborných startech přichází od poloviny Grand Prix pravidelně útlum. V čem je problém?
Hlavní potíž je to, že ještě nejsem sžitý s ojetými pneumatikami. To se ale nedá nijak natrénovat, musím prostě sbírat zkušenosti.

Proč je jízda na ojetých pneumatikách tak odlišná?
Na stopětadvacítce se dá motorka ovládat pohybem těla. Ale když se splaší sto koní, přijde problém. Největší rozdíl je patrný v dlouhých zatáčkách, tam se motorka chová nejhůř.

Sledujete, jak si vedete v porovnání s Karlem Abrahamem?
Po závodě vždycky mrknu na výsledky, ale nijak to neřeším. Nechci nadosmrti jezdit do desátého, patnáctého místa, já chci vyhrávat. A nejezdím tam národní mistrovství.

Lukáš PešekCo říkáte na konkurenci v mistrovství světa do 250 ccm?
Sešlo se hodně dobrých jezdců a je těžké se prosadit. Podle mě to je konkurence srovnatelná s polem MotoGP.

Musíte kvůli silnější motorce přidat i ve fyzické přípravě?
Oproti loňsku jsem posílil o sto procent. Přibral jsem svalovou hmotu, taková tři až čtyři kila.

V minulém závodě v Estorilu jste se po startu dostal i před stájového kolegu Thomase Lüthiho. Co jste na to říkal?
Vidíte, to ani nevím. Zrcátka na motorce nemám (smích). Ale bylo mi jasné, že jsem dobře odstartoval, protože jsem poprvé viděl před sebe. Přes sedm lidí se to dá. V pomalé fázi okruhu se mi ale zahltil motor a spadl jsem o tři místa dozadu. A tam jsem taky dojel.

Příští velká cena se jede v Číně, kde jste loni slavil první vítězství v Grand Prix v kariéře. Jak se do Šanghaje těšíte?
Na stopětadvacítce se mi trať moc líbila a v obou závodech jsem bojoval o vítězství. Ale teď to bude úplně jinak, pojedu v jiné rychlosti úplně jinou stopu. Určitě se tam těším.

Do Šanghaje odlétáte už v pondělí, budete mít čas si před závody prohlédnout město?
Do prvních tréninků budu mít tři dny relativního volna. Když budu mít čas a náladu, podívám se tam. Ale nebazíruju na tom.