Postihla ho náhlá únava, horečky, závratě nebo slabost. A doktoři nad jeho nemocí zatím jen nevěřícně kroutí hlavou. Vědí jen to, že jeho tělo zasáhl těžký vir. Zápletka jako vystřižená z televizního seriálu Dr. House? V tomto případě jde o skutečný příběh.

Brněnský jezdec motocyklového mistrovství světa Karel Abraham se už víc než týden pere s následky nemoci, kterou mu lékaři zatím nedokázali přesně diagnostikovat. „Proto mě čeká ještě další vyšetření, kde se má ukázat co a jak," řekl Deníku Rovnost účastník třídy MotoGP, který navštívil specialistu v americkém Los Angeles.

Ve zdravotně náročném období navíc třiadvacetiletý závodník odjel i dvě Velké ceny. První na německém Sachsenringu téměř nedokončil, ve druhé o uplynulém víkendu ve Spojených státech amerických si připsal dvěma body nejlepší letošní výsledek.

Jak se nyní cítíte?
Už mnohem lépe než před týdnem v Německu. Tam to bylo asi nejhorší. Snad už nemoc trochu ustupuje, vše se zase brzy vrátí do starých kolejí.

Co vám přesně bylo?
Netuším. Doktoři jen vědí, že se jedná pravděpodobně o vir, ale nepoznali, jaký konkrétně. Mají podezření, že se může jednat o opožděnou reakci na titanovou destičku, kterou mám v těle po operaci klíční kosti, jestli to není mononukleóza nebo borelióza. Dosud mě léčili na jednotlivé příznaky, ale moc to nezabíralo, takže musejí přijít na to, o co opravdu jde.

Jak se vaše nemoc rozjela?
Už před dvěma týdny mi nebylo moc dobře. Cítil jsem se unavený, malátný, točila se mi hlava. Do závodu v Německu se situace hodně zhoršila. Přijel jsem na okruh, kde jsem zjistil, že se na motorce sotva udržím. To bylo asi nejhorší období.

Tamní doktoři vám prý sdělili, že může jít i o závažnou nemoc. O co šlo?
Nechci o tom moc mluvit, hrály v tom roli krvinky. Řekli mi, že se chtějí ujistit, že nejde o toto onemocnění, což by byl velký průser. Kdyby to náhodou něco takového bylo, aby léčbu podchytili hned v začátcích.

Vystrašili vás?
Bral jsem jejich informaci s nadhledem, protože šlo jen o jednu z tisíce možností. Samozřejmě jsem nad tím trochu přemýšlel, ale nebyl jsem z toho vyklepaný.

Nakonec jste místo odpočinku v posteli zvolil program na trati. Co vás hnalo na start?
Nechci Velké ceny vynechávat, pokud to není úplně nutné. I když lidé z týmu, hlavně šéfmechanik Marco Grana, toho nejsou moc zastánci. Při závodě jsem si sáhl hodně na dno sil, na konci jsem byl úplně vyřízený. Zvládl jsem ho dojet, i když až osmnáctý, ale považuji to za úspěch.

Nešlo o risk vyrazit v takovém stavu na trať?
Jsem takový, že nezastavím, dokud to se mnou není na hraně. Asi jsem se přes ni nepřehoupl, protože jinak by mně doktoři zakázali účast v závodě. Samozřejmě se může stát, že člověk omdlí, což by byl průser, nebo vám dojdou síly a sletíte z motorky. Když se cítíte úplně hrozně, nepojedete. Ale dokud jste schopný vstát z postele jako já a sednout na motorku, nepřipouštíte si, že situaci nezvládnete.

O uplynulém víkendu v Americe už jste absolvoval kompletní program, a dokonce si připsal i nejlepší výsledek letošní sezony čtrnácté místo. Pomohl vám odpočinek?
Moc času na něj nebylo, protože v úterý jsme přijeli na okruh a už ve čtvrtek jsem opět seděl na motorce. Mezitím jsem jen ležel a stihl se ostříhat (úsměv). Jsem šťastný, že jsem nakonec závod dojel, a to i za podmínek, které u mě panovaly. Cítil jsem se mnohem lépe než posledně, ale pořád jsem měl problém se svaly. Ke konci závodu mě strašně bolely, stejně jako celé tělo.

Světový šampionát má nyní téměř měsíční pauzu před dalším závodem v Indianapolis. Jak ji vyplníte?
Doufám, že testy dopadnou dobře. V Americe mám práci, kterou musím dohnat. Až budu mít hotovo, začnu si užívat dovolenou. Zajedu do Washingtonu, půjdu se podívat na Bílý dům, Pentagon, na takové věci, které je dobré vidět, když jste na druhé straně světa (úsměv). A samozřejmě také začnu s tréninkem. Nesmím ho ze začátku přehnat, nýbrž tělo zatěžovat postupně. Musím se hlídat, abych nedostal horečky. Snad bude vše v pohodě.