Offroadové závodění bylo po motokárách, závodech na okruzích včetně F1 a klasické rallye jeho čtvrtou automobilovou disciplínou.

„Na okruzích jsem toho zažil nespočet. Kromě nejrůznějších formulí to byla také gétéčka, prototypy a cestovní vozy, ale i vozy WRC v rallye. S Dakarem jsem už v minulosti koketoval. Vyzkoušel jsem si při testování kamion Tomáše Vrátného, ale tehdy jsem kvůli závodům na okruzích neměl čas na přípravu. Ten nastal, až když jsem se ocitl v týmu Buggyra,“ začal své vyprávění jediný Čech, který jel závod formule 1.

Tomáš Enge se v Mostu představil v monopostu formule 1, ve kterém v roce 2001 závodil v prestižním seriálu.
Videodotazník pro Tomáše Engeho: Formule znamenala adrenalin, táta byl proti

Byl Dakar ve stáji Buggyra vaší prioritou?
Původně jsem měl jezdit čínský šampionát GT3, ale všechno zhatila pandemie. V Číně se nezávodilo, a to se opakovalo dvě sezony po sobě. Právě proto vznikl prostor pro Dakar. V kategorii buggy s lehce ovladatelným prototypem Can-Am to mělo být pro mě jako pro nováčka super.

Jak budete na tuto zkušenost vzpomínat?
Trochu mě srážely technické problémy s klouby poloos. Po prvních dvou etapách jsme nabrali obrovskou ztrátu, ale naštěstí jsme auto vždycky dovezli do cíle. V jedné etapě nám ještě odešlo turbo, ale úspěchem bylo projet dakarským cílem. Získal jsem zkušenosti, které doufám někdy využiju.

Vaše spolupráce s Buggyrou už nepokračuje. Máte představu, jak se na Dakar v budoucnosti dostat?
Pracuju na tom, abych za rok do Saúdské Arábie vrátil. Existuje k tomu vícero možností. Nejdřív je ale potřeba na Dakar sehnat sponzory a zatím je předčasné o tom konkrétněji hovořit.

Dakar? To je jiný svět

Jak na vás působila atmosféra soutěže? Existuje nějaká podobnost s okruhovými závody?
Je to docela jiný svět… Ale ve finále chceme všichni dojet co nejrychleji do cíle. V zásadě je jedno, jestli je to na okruhu nebo v pouštním terénu. Někde je to víc o rychlosti a přesnosti, jinde zase o vytrvalosti a větší rozvážnosti.

Potkalo vás v poušti něco překvapujícího, co jste nečekal?
Dakar je nejdelší závod, jaký jsem zažil. Jediné, o co jsem se mohl opřít, bylo to, že jsem řídil stroj, který měl čtyři kola a volant. Jinak bylo všechno nové… (usmívá se) Musel jsem si zvyknout na to, že jsem prakticky nevěděl, kam jedu. Řídil jsem na oči pár metrů před sebe. Neexistuje rozpis jako v klasické rallye, neznáte trať na milimetr jako na okruhu. A ještě k tomu musíte technické závady, které vás potkají v poušti, řešit na místě jen s pomocí spolujezdce.

Josef Macháček z Buggyry na letošním Dakaru.
Nespokojený Macháček se v poušti trápil. Ale to k Dakaru patří, říká veterán

Nebylo toho nového najednou příliš?
Bylo, ale čím víc, tím to byla větší výzva… Jak jsem říkal, chtěl bych nabytých zkušeností ještě využít. Výhodou je, že věk nehraje takovou roli. Například dvojnásobný mistr světa v rallye, Španěl Carlos Sainz vyhrává etapy i v devětapadesáti letech.

Jaké jsou vaše nejbližší motoristické plány?
Budu se starat o mladé okruhové jezdce. V Německu jsem navázal spolupráci s týmem RTR Project, který se zúčastňuje německého mistrovství GT4 se dvěma nadějemi českého motorsportu Matějem Pavlíčkem a Pepou Knoppem. V domácích podmínkách se budu v rámci managementu a výchovy jezdců podílet na předávání zkušeností klukům a holkám s výhledem dostat je na profesionální úroveň. A třeba by se pak mohli dostat i do formule 1.

Co vás čeká za volantem?
Zatím je jisté, že se sestrou Lucií pojedeme pár vybraných podniků mistrovství ČR v rallye historických vozů. Usedáme do vozu Ford Escort z roku 1977. Je tedy stejně mladý jako já. (směje se) Pěkné na tom je, že ho postavil náš táta. My na něj navazujeme a pokračujemev závodění s tímto skvostem po českých luzích a hájích – myšleno domácích automobilových soutěžích. Přes zimu ho trochu vylepšujeme, abychom byli na sezonu lépe nachystáni.

"Svůj" monopost našel na internetu

Loni uplynulo dvacet let od tří startů ve Velkých cenách F1, kdy jste nastoupil v týmu čtyřnásobného šampiona Alaina Prosta. Kulaté výročí jste oslavil jízdou v původním monopostu. Jak jste se k němu dostal?
Podařilo se mi vůz najít přes internet u francouzských sběratelů. A protože si s ním občas vyjedou na trať v Magny-Cours, byl v pojízdném stavu. Je skoro neskutečné, že existuje právě šasi s číslem 03, s nímž jsem tenkrát závodil. S majiteli monopostu jsme se domluvili nejen na tom, že ho převezu do Česka, ale i na tom, že s ním mohu na mosteckém okruhu odjet pár exhibičních kol. Jsem moc rád, že se to podařilo.

Jak jste si to užil?
Myslím, že při akci The Most World Weekend to bylo super nejen pro mě. Vyšlo počasí, přišlo hodně diváků. Nejvíc mě potěšilo a bylo toi trochu dojemné, když si modrý monopost Prost AP04 přišli do boxů zblízka prohlédnout tatínkové s desetiletými dětmi a vyprávěli jim, že když byli malí, jako jsou teď ony, stálo tohle auto na startu Grand Prix společně s rudým ferrari Michaela Schumachera. Je nádherné, že tady máme novou generaci fanoušků motorsportu.

Motocyklista Jan Brabec se představil na Rallye Dakar popáté a zaznamenal nejlepší výkon kariéry.
Jel jsem víc hlavou a oblékal se jak Michelin, říká po životním Dakaru Brabec

Prozraďte, jaké jste měl z jízdy s vozem F1 po dvaceti letech pocity?
Zážitek to byl moc krásný. Byla v tom i trocha nostalgie, ale moc popsat to nejde… Odjel jsem dvakrát asi deset kol. Rychlost na rovinkách, ale hlavně v zatáčkách, to je prostě požitek, i když otáčky desetiválcového motoru byly oproti ostré verzi z roku 2001 trochu omezené. Jinak auto fungovalo nádherně. Myslím, že na konci cílové rovinky jsem se mohl dostat na rychlost 280 kilometrů za hodinu. Jel jsem ale opatrně, abych vozem F1 hlavně potěšil lidi. V takovém autě jsem seděl asi naposledy, o to víc jsem si to užíval.

Na otázky ohledně vašich startů v F1 odpovídáte velice často. Přesto povězte, na co vzpomínáte nejčastěji?
Pamatuji si, že v Monze obcházel na roštu Michael Schumacher všechny jezdce. Podal mi ruku a popřál hodně štěstí při debutu. Navíc mně i všem soupeřům říkal, ať v úctě k obětem teroristického útoku v New Yorku, který se odehrál jen o pět dnů dřív, neblázníme hned v první zatáčce, aby nedošlo k nějakému karambolu.

Mistrovství světa formule 1 stále sledujete. Co říkáte hodně kontroverznímu závěru minulé sezony v Abú Zabí, kde Max Verstappen v závěrečném kole na nových gumách předjel Lewise Hamiltona a sebral mu mistrovský titul?
Hamilton a stáj Mercedes neudělali v posledním startu nic špatně. Ovšem ten, kdo rozhoduje, daroval Verstappenovi titul na zlatém podnosu. Šlo o to, aby byl vidět boj do posledního kola. Oba ale v tu chvíli neměli stejné podmínky. Férovost ze strany sportovních komisařů vůči každému z nich byla během sezony jako na houpačce a bohužel to vyvrcholilo v úplném závěru šampionátu.

Hamilton bude chtít přepsat historii

Hamilton loni na rekordní osmý titul nedosáhl a legendárního Schumachera v tomto ohledu zatím nepřekonal. Myslíte, že se mu to podaří brzy a přeskočí slavného velikána?
Lewis je špičkový, ale především velice zkušený jezdec. Rychlostně je pořád mezi nejlepšími. Na trati se dokáže správně orientovat a vyhnout se problémům. Díky tomu sbírá body. Řekl bych, že ho loňský nezdar nakopne a osmý titul dřív nebo později získá. Hlavně ho bude chtít urvat a přepsat historii.

Milan Engel.
Zastavil bych u každého, kdo by se dostal do problémů, říká motocyklista Engel

Dá se porovnat jezdecké umění Schumachera a Hamiltona?
Nedá. Stejně jako se nedá porovnávat Fangio se Sennou. Je to jiná doba, v níž oba zářili. Stejně jako jsou neporovnatelná auta a podmínky. Jako jezdci se sice potkali ve dvou sezonách, když se Schumacher do F1 vrátil, ale už nepatřil do absolutní špičky. Byl to však on, kdo Hamiltonovi v Mercedesu připravil půdu, tým a techniku. Když tam pak přišel, mohl při své kvalitě začít vítězit.

Co říkáte závodům elektrických formulí, je to budoucnost motorsportu?
Ta možnost tady je… Světová rada motorsportu nedávno schválila, že se má – tuším od roku 2026 – u nových motorů F1 zvýšit podíl výkonu prostřednictvím elektrické energie. Nedá se vyloučit, že k úplné elektrifikaci šampionátu časem dojde, ale myslím, že je to výhled na několik desítek let. Nejspíš to zažijí až moje vnoučata. (usmívá se)

Kariéra plná rekordů i trestů

Tomáš Enge se narodil 11. 9. 1976. Byl prvním českým jezdcem ve formuli 1, F3000 a IndyCar. Startoval v třiceti různých sériích.

1992 – debutoval v seriá-lu Ford Fiesta Cup
1994 – začal závodits vozem formule Ford
1998 – přestup do F3000, což byla tehdy druhá nejvyšší formulová liga
1999 – jako první Čech testoval vůz F1
2001 – historický okamžik nastal v neděli 16. září v Monze, kde se v barvách týmu Prost objevil v Grand Prix Itálie
2002 – pokračoval v F3000. Získal nejvíc bodů, ale na titul nedosáhl. FIA ho dodatečně vyloučila ze závodu v Maďarsku, kde mu byla zjištěna přítomnost THC v moči
2003 – vyhrál kategorii GTS ve 24 hodin Le Mans
2005 – start v kultovním závodě 500 mil Indianapolis. Dosáhl tam průměrné rychlosti 364 km/h, což je český rekord
2009 – triumfoval v European Le Mans Series. S kolegy byli absolutně čtvrtí ve 24 hodin Le Mans
2012 – trest za nález zakázané látky, kterou produkovaly jeho léky
2021 – debut v Rallye Dakar s vozem buggy