Pešek, bývalý motocyklový závodník a vítěz dvou závodů v seriálu mistrovství světa silničních motocyklů, po sportovní kariéře změnil obor. Z role adrenalinového nadšence se stal lektorem.
„Lidé jezdí na motorkách rychle. Ono není zase tak těžké dostat stroj do rychlosti, ale když nastanou v provozu nějaké komplikace, tak člověk často ztuhne. Nedokáže na situaci správně zareagovat a dělá věci opačného rázu, než je potřeba,“ řekl pro Deník Pešek.
Detaily smrtelné havárie osmnáctileté studentky Anety Pátečkové zná jen z doslechu.

Fakta hovoří, že mladá žena nedobrzdila před pomalu jedoucími vozy motocykl. Náraz do auta ji odmrštil do protisměru, kde projížděla dodávka. Studentka stavební průmyslovky na místě zemřela. Stalo se to cestou ze školy. Zkušenosti s ježděním měla, ale v osudný den vyrazila se silnou motorkou, jíž takřka neznala. Oprávnění měla jen pár dní.
Pešek zmínil, že řada motocyklistů neumí efektivně zabrzdit. „Motorku neovládají, jak by měli, a to byl možná důvod neštěstí mladé dívky. Ve větší rychlosti se děje všechno jinak a zřejmě na to nebyla připravená,“ konstatoval.
Žádné kochání se krajinou
„Základem je jet tak, na co mám. To říkám pořád. Svého času jsem byl ambasadorem kampaně ‚Nechoď za svůj LIMIT‘. Ten slogan přesně vystihuje problematiku. Když člověk překročí své síly, mohou se přihodit smutné věci,“ prohlásil 37letý rodák z Prahy.
Ve větší rychlosti je podle Peška nezbytná zvýšená soustředěnost. „To musí být automatické. Vždycky mi přijde špatné, když slyším, že někdo jede a kochá se krajinou. Motocyklista se musí stoprocentně věnovat jízdě a sledovat dění na silnici, jak se chovají řidiči v okolí,“ zdůraznil.

Motocyklistů přibývá. „Získat řidičské oprávnění na motocykl je přitom dneska mnohem náročnější. Člověk musí prokázat víc znalostí než dřív, jenže v provozu je pak všechno jinak. Jezdec si musí v první řadě uvědomit, že na silnici není sám. Musí vyhodnocovat situace a nejlepší je být vždycky o krok napřed,“ uvedl Pešek.
Jeho hlavní náplní je trénink a kurzy motocyklistů, kteří se chtějí v ježdění na silných strojích v běžném provozu zdokonalit. „Jednoduše řečeno - učím je ovládat motorku. Dělám to asi sedm let, ale lidí, o nichž bych mohl říct, že když přišli a s motocyklem to uměli, bylo pomálu. Nejspíš by mi na to stačily prsty na dvou rukách.“
„Lidem chybí znalosti, jak na motorce se pracuje s hmotností, jak správně brzdit nebo jaké rychlosti mít zařazené. To jsou vědomosti, které dokážou v krizových situacích pomoci. Trénink se odehrává i na uzavřeném okruhu, aby zájemci poznali, čeho jsou motorky schopné,“ poznamenal někdejší idol fanoušků.
Na rychlost je uzavřený okruh
Věkové složení Peškových žáků je vyšší. „Převládají čtyřicátníci, padesátníci. Jsou to vesměs lidé, kteří za mlada jezdili na jawách, ale když jim děti odrostly a mají dost peněz, kupují si nejsilnější mašiny. Ti soudnější přijdou na to, že je to docela nebezpečné hobby a vyhledají někoho jako jsem já, aby se naučili litrové stroje ovládat. Ti, kdo tohle nedomýšlí, hazardují se životem,“ řekl.
Začínající jezdci se po absolvování autoškol v ovládání silnějších motorek obvykle nezdokonalují. „Ty v kurzech nemám a má to víc důvodů. Jednak většinou nemají prostředky, aby do sebe investovali. Druhou příčinou je to, že jen málokdo si kolem dvacítky přizná, že by něco neuměl. Tam sehrává roli silné ego a je to o dalším vývoji,“ podotkl.

Láska k ježdění v jedné stopě by měla jít ruku v ruce s respektem.
Pešek na závěr shrnul několik rad, které často opakuje. „Kupte si takovou motorku, na jakou se cítíte. A pak jezděte tak, aby to bylo ve vašich možnostech. Přeceňovat se v provozu je totální nesmysl. Každá chyba může stát lidský život. Pokud si chce někdo vyzkoušet rychlost, je nejlepší zaplatit si pár hodin na okruhu, kde se dá jezdit relativně bezpečně.“