„Očekávám velký zážitek, vzpomínám si na několik závodů v Brně před šestiletou pauzou a byla to pro mě vždy velká motivace. Takový jiný pocit. Rozbije to stereotyp klasických závodů,“ povídá devětadvacetiletý Ježek, který je zatím na 24. místě klasifikace a získal jen dva body.

V čem bude největší změna oproti klasickému stereotypu?
Vždycky ve středu přijedete karavanem na závody, případně přiletíte a je to pořád plus minus stejné. Občas přijde nějaký host, ale jinak žádná změna. V Brně budu spát doma, protože bydlím patnáct minut od okruhu. Mám tam možná trošku pohodlnější postel. (úsměv) Chci si závod hlavně co nejvíc užít a zajet co nejlepší výsledek.

Co očekáváte od víkendu vzhledem k problémům s motorkou od úvodu sezony?
Věřím, že bude vše v pořádku a v podobném duchu jako závod v britském Donington Parku, kde už se to zlepšilo. Brno je Brno a dám do toho přidanou hodnotu ohledně znalosti trati. Doufám, že mi sedne.

Máte větší výhodu ve znalosti trati, když se superbiky v Brně šest let nejely?
Spíš mě mrzí, že jsme nestihli testy, protože jsme je plánovali a snad byly už i zaplacené. Měli jsme problém s motorem. Takže kluci, kteří tady testovali v dubnu, mají naopak lehkou výhodu, protože jsem na své závodní motorce v Brně ještě nejel.

Trať už si ale pamatujete…
Okruh znám nazpaměť, takže doufám, že při trénincích si to jen osvojím se svou motorkou a víkend bude úspěšný.

Řadí se Masarykův okruh mezi specifické tratě?
Možná tím, že je zasazený v lese, a většina autodromů jsou ve stylu placka se zatáčkami. Brno má své kouzlo, sice z jednoho místa nevidíte celou trať, ale je to aspoň trochu dobrodružství. Trať je široká a dost rovná. Ředitelka okruhu řekla, že se položí nový asfalt, ale ani tento zatím není špatný. Třeba v portugalském Portimau je to vyloženě motokrosová trať. Jezdíte na ní pořád po zadním kole z kopce dolů a pak prudce nahoru. Celkem alchymie.

Karel Abraham říká, že závody v Brně jsou pro něj stresové, jak to máte vy?
Na rozdíl od Káji na mně není až tak velký tlak. Přece jen MotoGP má tady větší tradici a i víc lidí ho sleduje. Kája je navíc pod tlakem celoročně, takže mu Brno úplně nezávidím. Měl jsem to vždycky tak, že jsem se na Brno těšil. Jezdil jsem v nižších kategoriích, kdy se na mě nevyvíjel extra tlak. Tento víkend pro mě bude trošku jiný a jsem zvědavý, jak se s tím popasuju, ale většinou je to o hlavě. Zkusím si to v ní nějak hezky uspořádat. (úsměv)

Před sezonou jste přemýšlel o několika týmech. Jak nyní hodnotíte přestup do Guandalini Racing Teamu?
Byla to v podstatě jediná rozumná nabídka, tvářila se velice nadějně a nadějná i byla, dokud se nevyskytly technické problémy. Dostat balíček, co mám nyní, už v lednu na testech, mohl jsem jezdit do desítky.

S čím jste měl v sezoně potíže?
Elektronika byla každý závod jiná. Nešlo ani o to, že stroj nefungoval, místy fungoval. Horší je, když v motorku nemáte důvěru a každý trénink se chová jinak. Stalo se, že jsem přijel do boxu a řekl, že už na ni nesednu, dokud se s ní něco neudělá. Vyloženě jsem měl strach. Nevěděl jsem, co si dovolit. Jsem rád, že poslední závody už je alespoň stejná a navíc šlape. Od závodu v Imole (13. května pozn. red.) máme nový motor a elektronika se k němu přizpůsobila.

Na začátku sezony jste říkal, že se cítíte jako turista. Takže nyní se zase vracíte do závodního módu?
Jsem zpět v kůži závodníka a začalo mě ježdění mnohem víc bavit. Jsem rád, že před závodem v Brně není situace taková, že nevím, jestli bude motorka v pořádku. Teď už jsem vyloženě pozitivní.