Letos toho totiž bude před startem prologu (je naplánovaný na 2. ledna 2021 v Džiddě) hodně jinak. „Při aklimatizaci nešlo jen o zvyk na tropické teploty nebo vysokou nadmořskou výšku, ale i o psychiku. Letos to bohužel kvůli hrozbě nákazy nejde. Navíc jsme v povinné domácí karanténě,“ vypráví člen stáje Big Shock! Racing.

Nedobrovolný pobyt začal v úterý 15. prosince a doma budou muset všichni dakarští dobrodruzi z Česka dlít až do 27. 12., kdy společně odlétají. Jedná se o novinku, na níž se tuzemské stáje i se Slováky domluvily. „Je nás přes sto lidí a jsem rád, že to takhle dopadlo,“ říká o výhodné kooperaci.

„Po příletu Džiddy půjdeme hned na testy a pak budeme osmačtyřicet hodin čekat zavření v hotelu. Bude to vlastně tak trochu aklimatizace. Pustí nás, až přijdou výsledky. Tedy pokud budou negativní,“ přemítá Macík.

Do karantény musela i manželka 

„Teprve pak bude možné vyzvednout techniku. Jinak si moc neumím představit proticovidovou prevenci v bivaku. Nikdo se nemůže divit, že po čtyřech stech kilometrech jízdy v poušti budu mít zvýšenou teplotu a že v prachu a vedru rozkašlu,“ krčí rameny.

 Dvanáct dní v domácích podmínkách je dost dlouhých, i když syn kráčející v dakarských stopách svého otce vidí do jisté míry plus v tom, že stráví Vánoce s manželkou a roční dcerkou. „Do karantény ale musela i žena. A nemá z toho velkou radost. Snad se spolu nepobijeme…“ culí se.

 „Třeba to ale bude určitá vzpruha po divném roce,“ myslí si Mates. „I z domova mohu zařizovat spoustu věci, které je nutné stihnout ještě před startem. Soustředím se hlavně na uveřejňování příspěvků na sociální sítě. V tom je naše stáj hodně úspěšná. Lidi se na to naučili a před Dakarem toho chtějí pochopitelně co nejvíc.“

 Karanténa má ovšem jeden zápor. Jednatřicetiletý šofér je zvyklý na pohyb a sport, a to doma úplně nepůjde. Jako profesionální sportovec má ale domluvenou náhradu. „Můj trenér mi slíbil, že mě pustí k sobě do fitka. Nikdo jiný tam nepřijde,“ pochvaluje si.

 „Kromě toho každý večer venčím psa. Čerstvý vzduch nemá chybu, je blbost sedět doma na pár metrech,“ má jasno závodník, který na Dakaru dvakrát obsadil páté místo.

Jak to bylo s náhradníky? 

„Všechno je v cajku, vylepšená technika je připravená, fyzicky je na tom osazenstvo kamionu Karel parádně, věříme si, jen tu máme ten covid,“ mrzí jezdce. Zatím nikdo pořádně neví, jak by se řešila situace, kdyby se v posádce vyskytnul někdo s pozitivním nálezem. Existuje jen vágní nařízení, že týmy mají mít připravené náhradníky.

To přináší další otazníky. „Má to být náhradník, který už je s týmem v Saúdské Arábii, nebo bude čekat doma a pak přiletí? Jak by se ale potom řešila dvoudenní karanténa? Co kdyby to přišlo v průběhu rallye? To se přece nedá stihnout,“ namítá.

 Náhradník by šel sehnat za mechanika, ale těžko za navigátora nebo pilota. „Nevím co k tomu víc říct. Jakmile by navigátor musel opustit posádku, jsme mimo hru o Top 5. Jedině, že by do kabiny posadil tátu. Pak bych z toho ale udělal mediální senzaci,“ dodává s úsměvem směrem týmovému bossovi.