„Zase tak často bublinky neotvírám,“ smál se 44letý rodák z Trnavy na Zlínsku.

„Člověka to potěší. Trošku jsem si uvědomil, že nejsem nejmladší. Má účast na Barumce je už historie, život utíká poměrně rychle,“ pokrčil rameny stále fit a v kondici populární pilot, jenž hned pětkrát ovládl domácí šampionát.

„Jsem rád, že jsme se na křtu mohl potkat s Ivošem Poláškem, byl můj první motorář, specialista na vyladění motoru u mého prvního favoritu a pomohl mi tam, kde jsem byl. Miloš Regner, Franta Rosický a další. Všichni v zásadě promluvili do mého účinkování v rallyesportu,“ přiznal se slzou na krajíčku Kresta.

„Klobouk dolů, co chlapi i přes všechnu nepřízeň stihli udělat. Je skvělé mít takovou parádní knihu připravenou pro příští rok, kdy se pojede jubilejní 50. závod Barumky,“ už se těší Roman Kresta.

Byl jste nachystán na letošní jubilejní Barumku sám opět závodit?

Myšlenka rozloučit s mou kariérou právě zde byla. Do poslední chvíle jsme řešili ano nebo ne, nakonec můj ortel padl dříve, než byla oficiálně zrušená. Proč? Bez diváků by se mi jet prostě nechtělo! Upřímně jsem byl rád, že Miloš Regner ji nakonec zrušil. Oni by ji uspořádat dokázali, o tom žádná, ale jubilejní 50. ročník by neměl to kouzlo a váhu. Pan Regner si zaslouží, aby to byla svátostná záležitost!

Příští rok se tedy postavíte na start?

Proto si nyní již chystám svého veterána, mou první závodničku – Škodu Favorit! S jakým autem a ve které kategorii, ještě netuším. To ukáže čas. Ale rozhodně nebudu chybět na startu, stejně jako můj veterán!

Jak moc se vás a vaší firmy dotkl letošní koronavirem poznamenaný ročník?

Zrušili jsme kompletní účast na mistrovství Evropy, měli jsme na to dva klienty. Nemělo smysl neustále tyto nové a nové podmínky řešit. Svým způsobem, v únoru se zrušil i projekt Filip Mareš. Poté jsme naši činnost překlopili naprosto do komerce s tím, že jsme se s několika auty vrátili do českého mistrovství.

Na druhou stranu musí být nyní člověk rád za cokoliv. Stabilizovali jsme tým, i díky povedenému začátku roku a závodům po Švédsku jsme vše ustáli i ekonomicky. První období kovidu jsme překlenuli finalizací všeho vybavení pro dílny a dostavbou nového trucku, na němž jsme pracovali dva roky. Využili jsme letošního netradičního roku jinak a jsme připravení na další sezonu. Uvidíme, co přinese.

Truck jste si opravdu postavili sami?

Ano, z větší části. Na jeho stavbě jsme strávili okolo šesti sedmi tisíc hodin! K dispozici tak nyní máme rozměry největší možný truck, 26tunové auto s vnitřním kompletním vybavením. Tedy včetně sociálního zařízení nebo vyjížděcí VIP zónou, která zvětšuje prostor opravdu na maximum. K tomu máme ještě speciální přívěs, kde jsou dvě auta nad sebou plus prostor pro dalších 80 pneumatik. Souprava je tak opravdu na limitu, jak váhou tak délkou. Vše bylo stavěné pro možnou účast na mistrovství světa či Evropy, abychom byli kdykoliv připraveni pro servis hned dvou jezdců.

Dělali jste to podle nějakého vzoru?

De facto jsme se inspirovali zázemím, které jsme viděli ve světě. Všechny tyto věci jsme si ale přizpůsobili k obrazu svému. Asi jsme to neudělali jako specializované firmy na přestavby trucků, ale je to dle našich představa a rámcových možností. Každopádně je na vysoké, tovární úrovni!