Už brzy ráno je podle zářivě modré oblohy jasné, že fanoušci, kteří míří na okruh, si pohled na závody vychutnají pod pálivým sluncem. S přibývajícími minutami houstne provoz u okruhu, zvyšuje se počet policistů u silnice. Těsně u závodiště se auta i motorky proplétají davy očividně dobře naladěných pěších.

Když skupina mužů pěšky prochází kolem několika motocyklistů, kteří právě stojí v koloně, rozveselení muži je povzbuzují, aby vytúrovali motory, což motorkáři ochotně udělají a vysluhují si jásot přihlížejících.

Tribuna C je už zaplněná téměř do posledního místa a nově příchozí hledá místo k sezení jen obtížně. Hučení motorek z okruhu a nad nimi letící vrtulník prozrazují, že právě začal závod Moto3, v němž jedou i Jakub Kornfeil a Filip Salač. Když po minutách napětí komentátor ohlašuje, že Kuba, jak familiárně fanoušci mluví o jezdci Kornfeilovi, jede už na desátém místě, dav tleská. Při dalších okruzích přímo před zraky diváků na tribuně C dochází k jedné z nehod. „Ooou," hromadně vzdychají diváci. Když závodníka odvádí zdravotníci, dav začne tleskat.

Napínavý závod končí, Kornfeil si dojíždí pro deváté místo. Že je ale v srdcích českých účastníků první, je jasné, když si při závěrečné jízdě vysluhuje nejhlasitější potlesk. Kornfeilovi i ostatním závodníkům tleská z tribuny také Martin Sedláček. Na Velkou cenu přijel na Masarykův okruh již posedmé, podruhé si závod vychutnává společně se synem. „Kromě Rossiho jsem přijel podpořit Kubu Kornfeila. Na vítěze MotoGP tipuju Márqueze, ale kdyby Rossi překvapil, nebylo by to špatné," říká muž. Doufá, že Velká cena se v Brně udrží i v dalších letech, protože by podle něj byla velká škoda, kdyby o ni Česká republika přišla.

Zazněla i česká hymna 

Dav využívá, že má do startu nejočekávanějšího závodu dne, MotoGP, ještě téměř dvě hodiny a tak se část lidí zvedá a odchází ke stánkům s občerstvením. Všichni se ale musí obrnit trpělivostí, protože masa postupuje pomalu, navíc v úzkém místě u stánků se suvenýry prochází lidé i v opačném směru. „Tady by to taky měli řídit policajti. Kdyby vypukla nějaká panika, tak se ušlapeme," obrací se starší muž v davu ke svým společníkům.

U stánků už je volněji. Nedaleko prodejců s doplňky se závodním číslem Valentina Rossiho postává blondýna v bílém tričku. „Na Velké ceně jsme poprvé, vstupenky jsem koupila jako dárek příteli k narozeninám. Je to super, stálo to za to. Nejvíce se těšíme na Valentina Rossiho, asi si koupíme trička s jeho závodním číslem," zvažuje žena, která se představuje jako Eva ze Slovenska, a už utíká za přítelem, který na ní mává a nese pivo.

Nebe nad okruhem se náhle zatahuje a déšť kazí exhibici na startu, kterou jezdec v černé bundě zkracuje nedočkavcům na tribunách čekání na start MotoGP. „Je výborný, škoda, že jsou teď tribuny poloprázdné," litují z okna přihlížející zaměstnanci Masarykova okruhu.

Nad okruhem prolétávají stíhačky Gripen, na startu se shromažďují jezdci MotoGP i politici. Daniel Hůlka zpívá českou hymnu a s pár zbývajícími minutami do startu se napětí mezi diváky dá krájet. Náhle ale přichází zklamání, start je posunutý o více než půl hodiny.

Konečně se lidé dočkávají. Start. Motorky vyjíždí. Po pár kolech je jasné, že králem závodu bude Márquez. „Žádné překvapení nás nečeká, je holt dobrej," konstatuje divák Ivo Ježek, který závod sleduje s přáteli.

Uvolněná atmosféra na tribunách 

Čím víc se blíží konec závodu, tím je atmosféra na tribuně uvolněnější. Při každém průjezdu Márqueze kolem tribuny C se v její střední části zvedá do vzduchu ostrůvek červených vlajek jeho příznivců. Mnohem více je vlajek neonově žlutozelených, kterými mávají příznivci Rossiho. „Už jede, už jede," raduje se asi sedmiletý chlapec v tričku a čepici s číslem 46 pokaždé, když se skupina motorkářů, v níž jede i legendární Valentino Rossi, přiblíží.

Závod končí, kromě zvuku potlesku do vzduchu nad okruhem stoupá zářivě žlutý dým z dýmovnic. Fanoušci mávají svým hrdinům na dvou kolech. Někteří zůstávají a vychutnávají si další jízdu motorkářů, kteří je zdraví, jiní se co nejrychleji zvedají, aby se vyhli kolonám. „Čeká nás ještě dlouhá cesta, tak doufám, že dopravní situace bude alespoň snesitelná, zázraky ale nečekám," zmiňuje Ralf z Rakouska spěchající k parkovišti.

Někteří lidé se ale rozhodují zůstat. „Jak vidím tu řadu lidí u vchodu, tak se asi ještě zdržíme," směje se Slovenka Jana Slivková.