„Měl jsem mediální povinnosti a něco jsme řešili s fyzioterapeuty. Bez manažera by to nešlo zvládnout. Mám v něm velkou oporu,“ říkal Deníku rodák z Prahy, který bude sedlat litrový motocykl Kawasaki.
V pátek se trénuje, v sobotu jedete naostro. Jak se cítíte?
Vnímám to pozitivně. Na sezonu se moc těším. Když nepočítám loňskou pozvánku na závěr šampionátu do Indonésie, bude to pro mě první start v kategorii superbike.
Jste prvním závodníkem, který do královské kubatury produkčních motorek přestoupil z třídy supersport 300. Jaké to vzbudilo ohlasy?
Beru to jako výzvu, abych ukázal, že to byl krok správným směrem. Ohlasy to vzhledem k mému věku a menším zkušenostem nevzbudilo úplně příznivé. Proto jsme na helmu a kombinézu vytvořili speciální nápis „baby od board“ s láhví pro mimina. Chtěli jsme na to reagovat trochu odlehčeným stylem. (směje se)

Co vám prozradily březnové testy v Barceloně?
Jsem spokojený. Poprvé jsem aspoň jeden den jezdil na suché trati. Při dřívějších testech nám počasí nepřálo. Myslím, že v průběhu sezony – až se trochu rozkoukám, víc se sžiju s motorkou a superbikovým stylem – by to mohlo být hezký.
Bylo potřeba oproti bývalé kubatuře něco změnit?
Nabral jsem víc svalové hmoty. Na rozdíl od třístovek si nemusím dávat tolik pozor na váhu a mohu se najíst podle libosti. Superbike má pětkrát víc koní než supersport. Po psychické stránce je důležité se zklidnit. Není důvod jít do něčeho přes závit, než správně pochopím, jaké limity má silná mašina.
MS superbiků
Jedná se o kategorii silných závodních motocyklů, které jsou podobné běžným sériovým strojům, ale pro sportovní využití jsou částečně upravené. Naproti tomu motocykly startující v klasickém mistrovství světa jsou speciály postavené pouze za účelem závodění.
Patnáctidílný šampionát superbike zavítá na konci července na okruh do Mostu. V průběhu každého víkendu se hodnotí dvě hlavní jízdy, bodovaný je i nedělní sprint.
Jak se dvě stě padesát koní pod kapotou projevuje?
Zvykám si, jak správně využívat velkého výkonu. Styl jízdy je odlišný. Před zatáčkou se musí co nejpozději a s co nejvyšší intenzitou brzdit. V ní je potřeba o dost zpomalit, pak zase nasadit plný plyn a raketově vyrazit. To je největší rozdíl oproti minulosti, kdy jsem zatáčkou projížděl co nejrychleji.
V testech vám naměřili maximálku 315 km/hod. Jak jste to strávil?
První kola jsem z toho byl logicky vyjukanej. Bylo to něco úplně nového, ale postupem času jsem si zvykal a pak už mi to přišlo přirozený. Rychlost byla dokonce 317. Určitě je to zatím největší adrenalin, co jsem na motorce zažil. Zalíbilo se mi to, taková rychlost mě baví. Jet tak rychle, je krásný pocit.
Co se dá od startu v Aragonu očekávat?
To je strašně těžká otázka. Ve startovní listině je jedno slavné jméno vedle druhého. Konkurence je obrovská i proto, že přišla spousta kvalitních nováčků. Nemohu vyslovit nějaké očekávání. Budu se hlavně učit. Moudřejší budu po prvním závodě.

Většina fanoušků ví, co jsou superbiky, ale širší publikum vnímalo hlavně MS, které se jezdilo na Masarykově okruhu. V jakém šampionátu budete účinkovat?
Při velkých cenách jako byla ta v Brně, se závodí s motocyklovými prototypy, které si běžný člověk nekoupí. Ve World Superbike jezdíme naopak s napodobeninami strojů, které potkáváme v běžném provozu. Budí to dojem, že když si někdo koupí Kawasaki zx10r, je to přesně ta motorka, na které se stal Jonathan Rea šestkrát mistrem světa. Na tom efektu je mistrovství světa superbiků založené.
Existuje rivalita mezi oběma šampionáty?
Příznivci silničních motocyklů se dělí na dva tábory. Existují absolutní milovníci MotoGP, kteří zbožňovali Valentina Rossiho. Někdo si zase zakládá na tom, že na závody přijede v úvozovkách na stejné motorce, kterou pak uvidí na okruhu.

Jak to bylo ve vašem případě, že jste nezamířil třeba jako Filip Salač do klasického MS?
Chtěli jsme jít tradiční cestou přes Moto3 jenže to nešlo. Jednak proto, že jsem moc vytáhl do výšky, a na malé motorky jsem byl moc vysoký. Roli pak sehrály i finance, které nejsou v superbikách tak závratné.
Kolik měříte?
Mám 179 centimetrů, což není zase tak moc, ale v paddocku jsem jeden z nejvyšších. Většina startujících jsou Španělé, Italové a Japonci menších postav, kterým říkáme ustřelený kecky. (směje se)
Na rozdíl od Filipa Salače, který přišel o Grand Prix v Brně, budete moct v létě závodit před českými fanoušky na okruhu v Mostě. Co to pro vás znamená?
Domácí závod je něco speciálního. Do Mostu se moc těším. Potěšilo by mě, kdyby byly plné tribuny. Právě tohle nás žene dopředu a motivuje.