V loňském mistrovství Evropy šestistovkových superstocků neměl daleko od titulu.

Vítězným hattrickem v Misanu, Brně a na Nürburgringu dotáhl bodově vedoucího Francouze Lorise Baze na píď a čeští fanoušci se tetelili blahem.

Jenže v době očekávání frontálního útoku přesedlal Patrik Vostárek na stroj třídy Supersport a vyrazil do Valellungy a Magny Cours na zkušenou.

„S týmem jsme si řekli, že před plánovaným přechodem do mistrovství světa supersportů se každý předem najetý kilometr může hodit,“ vysvětlil dvacetiletý jezdec týmu K + L Intermoto v očích mnohých nepochopitelný krok.

Letos už působíte ve světovém šampionátu supersportů jako stabilní jezdec. Je seriál těžší, než jste očekával?

Je to určitě těžší než mistrovství Evropy. Dá se říci, že úspěch v supersportech je výsledkem práce celého týmu. Víc tady záleží na nastavení a výkonu stroje.

Měl jste v úvodních závodech trému, přesněji řečeno respekt?

Když si vzpomenu na svůj loňský supersportovní světový debut v italské Valellunze, tak strach ani tréma se mi nevybaví. Mám před očima to, jak jsem v posledních dvou kolech závodu předjel tři jezdce. Následoval závod ve francouzském Magny Cours, kde jsem za třinácté místo získal svoje první body v mistrovství světa. Po takových úspěších jsem si představoval následující sezonu 2009 trochu růžověji.

Jedenáctá příčka v Assenu však byla povzbudivá. Čekal jste po Assenu další bodové přísuny?

Určitě ano. Čekal jsem umístění na hranici Top ten nebo ještě lepší.

Jenže přišla havárie v Monze…

Přijel jsem tam velice motivovaný. Myslím, že nebýt v kačírku asfaltového výjezdu pro sanitky, nemuselo se mi nic stát.

Nebylo chybou, že místo léčení naštípnuté lopatky jste odcestoval k závodům v Jihoafrické republice a v USA?

V jižní Africe jsem se pomalu vracel do svého tempa, ale na mém stroji došlo k technické závadě a já znovu upadl. To už jsem se na závod fakt necítil!

V čem závodníka jízda se zraněním nejvíc, kromě bolesti, limituje?

Každý jezdec to prožívá jaksi jinak. Já osobně, když mám zranění, nepřipadám si na trati tak neohrožený jako jindy. Bolest se dá snad pokaždé odstranit, s tím doktoři rádi pomohou. Horší však je nemyslet na případ, kdybych na to zranění spadl znovu. Nejvíc mě limitovaly právě prášky proti bolesti, nemohl jsem se kvůli nim koncentrovat.

Neházel jste v nedávném neúspěšném období flintu do žita?

To rozhodně ne! Jen mi to připomnělo sezonu 2007 v mistrovství Evropy superstockových šestistovek. A tak doufám, že následující sezona bude stejně povedená jako pak ta v roce 2008.

AMOS KREJČÍ