Přesvědčena je o tom mimo jiné marketingová ředitelka formule 1 Ellie Normanová. „Rozhodně bych řekla, 'sledujte tento svět', zejména po Závodě šampionů,“ sdělila serveru ESPN.

Narážela při tom na výsledky každoročního prestižního klání mezi jezdci z nejrůznějších závodních sérií, kterého se tradičně účastní například čtyřnásobný šampión F1 Sebastian Vettel a mnoho dalších elitních závodníků.

Závod se skládá z několika dílčích jízd, a právě v jednom takovém souboji se „počítačovému“ jezdci Enzu Bonitovi podařilo porazit Lucu di Grassiho, bývalého pilota F1, jenž v současností hájí barvy týmu Audi Sport ABT Schaeffler v šampionátu elektrických formulí.

Virtuální hráči mají vlastní závodní sérii

Jméno Bonito přitom není ve světě motorsportu nijak neznámé. Ital patří mezi jednoho z účastníků nedávno založené virtuální závodní série F1 Esports, což je oficiální produkt formule 1, jehož součástí jsou s výjimkou Ferrari také všechny její týmy.

Ve své druhé sezoně měla F1 Esports na programu celkem 10 závodů rozdělených do čtyř hracích dní. Závody se jezdí na 25 procent celkové délky té které velké ceny. Všechna klání hostila londýnská Gfinity Esports aréna. Pomyslné startovní pole čítá celkem 25 jezdců z devíti stájí, ovšem do každého závodů smí jednotlivý tým „vyslat“ vždy jen dva závodníky. Americká stáj Haas F1 měla na své soupisce pro sezonu 2018 dokonce dva Čechy – Martina Štefanka a Michala Šmída.

Hrací platformu lze zakoupit v obchodech

Závodí se na oficiální videohře F1 2018 od společnosti Codemaster, která je v obchodech s počítačovými hry běžně dostupná, a na celkového vítěze, kterým se stal Brit Brendon Leigh, čekala mimo jiné odměna ve výši 200 tisíc dolarů, tedy v přepočtu přes 4,5 milionu korun. A nejen díky Bonitovi má před sebou šampionát podle všechno skvostnou budoucnost.

„(Italovo vítězství v Závodě šampionů) vykrystalizovalo Esports jako profesi, nikoliv jen jako hru,“ míní Normanová. „Myslím si, že to zabere 10 let (než se tito závodníci dostanou do F1), rychlost, během níž se technologie mění, je fenomenální. Takže by se tak mohlo stát v tomto časovém rámci,“ dodává marketingová ředitelka formule 1.

F1 a virtuální realita k sobě patří dlouhodobě

Spojení obou těchto světů ostatně není ničím novým. Počítačové hry, byť v poněkud sofistikovanějším provedení, využívají týmy z královny motorsportu už po mnoho let. Díky propracovaným simulátorům věrně napodobujícím chování reálných monopostů jsou schopny nasbírat desítky terabytů dat a zároveň ušetřit nemalé množství finančních prostředků.

V praxi je využívají v podstatě na denní bázi. Kdykoliv přijdou inženýři s novým nápadem, jak získat více přítlaku, zlepšit trakci či aerodynamickou efektivnost, a tím zrychlit závodní vůz, zadají potřebné údaje do počítače, respektive simulátoru, usadí do něj týmového testovacího pilota a poté jen čekají, jak moc se jejich řešení osvědčí. Pokud ve spolupráci s jezdcem vyhodnotí, že by takto mohli získat pár desetin nebo setin v čase na kolo navíc, je daná úprava aplikována na skutečný monopost.

Z nedoceněného mistra motokár testovacím jezdcem týmu F1

Jeden takový simulátor se stal loni novou „kanceláří“ pro Rudyho van Burena, bývalého nizozemského motokárového šampiona. Pětadvacetiletý mladík totiž opanoval soutěž pořádnou stájí McLaren, která hledala nejrychlejšího onlinového závodníka světa. Projektu s názvem Shadow se zúčastnilo na 300 tisíc virtuálních závodníků, z nichž se během několika kol vybrali dva finalisté.

Ti se následně podrobili čtyřhodinovému drilu ve skutečném simulátoru nacházejícím se v samotných útrobách sídla této britské stáje, během kterého byly vyhodnoceny nejen jejich „řidičské“ dovednosti, ale také další specifické schopnosti, kterými musejí závodníci F1 oplývat.

Coby vítězi celosvětové soutěže byla Burenovi následně vedením McLarenu nabídnuta role oficiálního testovacího jezdce pro sezonu 2018. A prestiž počítačového závodění tak rázem doznala zcela nových rozměrů.

„Je to otázka času, než uvidíme, jak se tyto světy začínají kompletně překrývat,“ dodává Normanová.