První muž Francie byl včera přítomen také v Lužnikách, přímo na finálovém duelu, kde jej objektivy fotoaparátů chvíli po závěrečném hvizdu zachytily při vítězném tanci, jenž se stal okamžitě hitem sociálních sítí. Z euforie mu neubrala ani následná průtrž mračen, po které na stadionu nezůstala suchá jediná nit.

Dnes už ale Macron znovu oblékl perfektně padnoucí oblek, aby mohl v Elysejském paláci přivítat celou zlatou partu a osobně všem jejím členům i s manželkou Brigittou pogratulovat. Došlo také na pózování s trofejí – když mimochodem do Francie přijela poprvé, bylo Macronovi teprve dvacet let. Dnes, o dalších dvacet let později, dostal francouzský prezident šanci si víc než šestikilový pohár také osobně potěžkat.

Právě v roce 1998 zasahovaly francouzský tým vlny rasistické nevole, radikálové mu dokonce přezdívali „černý, bílý, arabský“. Včera se nicméně hlasatelé na Champs-Elysées chtěli podobným projevům vyhnout. „Nejsme v roce 1998, neoslavujeme „černé, bílé, arabské“, oslavujeme bratrství,“ usmíval se Mounir Mahjoubi, jeden z francouzských politiků.

„Tento tým je důkazem toho, že naše generace nevnímá rozdíly. Ani v rase, věku nebo společenském pozadí, všichni jsou si rovni,“ prozradili například britskému deníku The Guardian oslavující studenti. Bylo slyšet i heslo „Liberté, égalité, Mbappé“, tedy – podle hvězdného mladíka – upravené národní heslo s významem „svoboda, rovnost, bratrství“.

Sám prezident Macron si oslavy užil s neuvěřitelnou spontánností. Již včera na trávníku fotbalistům děkoval a objímal je, zmíněno bylo i ono vítězné křepčení. „Chlapci, děkujeme vám, umožnili jste nám snít. Sledovalo vás 66 milionů Francouzů, jste příkladem všem mladým lidem, a to se vás bude držet až do konce života. Nikdy už nebudete těmi stejnými lidmi, kterými jste bývali,“ usmíval se.

Dnes rovněž umožnil desítkám dětí z chudých rodin, aby se do paláce přišly na nové francouzské hrdiny podívat. Fotbalistům pak připomínal, že z podobných poměrů vzešli i někteří z nich. „Nikdy nezapomeňte, odkud jste. Přímo odsud,“ odkazoval k chudým čtvrtím Paříže, v nichž kdysi několik členů národního týmu s „pouličním sportem“ začínalo.

Oslavy si vyžádaly napříč celou Francií také zhruba tři sta zatčení, jen na Champs-Elysées musela policie v noci rozehnat stovky rozběsněných lidí vodními děly. Země se během oslav údajně potýkala s rabováním, vandalstvím či potyčkami mladých lidí s policií.