Kliknutím zvětšíteFotbalová legenda Roy Keane, který nikdy neměl pro kontraverzní názor daleko, vyčetl v pondělí Brazilcům oslavné tanečky. To, jak se po gólech do jihokorejské sítě radovali, prý bylo k soupeři neuctivé. Také vás kritika irského fotbalisty, který se proslavil v dresu Manchesteru United, pobavila? Jak ji lze chápat?
Především je nutné si uvědomit, že na Britských ostrovech je na některé věci ohledně fotbalu konzervativní názor. Zvláště pak co se týče různých originálních oslav. Podobně tomu tak je i v NHL, kde se vyčítá nejen přehnané slavení gólů a pozápasové děkovačky s fanoušky, vzpomeňme si například na příběh okolo Caroliny, ale dokonce i různé drzé finesy.
Máte v paměti, jak před devíti lety tehdy devatenáctiletý šikula jménem Tomáš Hertl ve své nováčkovské sezoně sestřelil New York Rangers čtyřmi góly? Jeden z nich dal brankáři Bironovi střelou za nohou (tuhle parádu už v roce 2001 předvedl v duelu se Spartou litvínovský Robert Kysela) a analytik prestižní kanadské stanice TSN Jamie McLennan ho osočil ze zesměšnění soupeře. Zámoří občas ještě dodnes dráždí Hertlovy mohutné oslavy branek, tradiční hokejová země je zkrátka na přehnané projevy radosti alergická.
A jinak tomu není ani v kolébce fotbalu. Proto ten slovní výpad drsného Ira, který Středoevropanovi přijde směšný. A nejen jemu. V Brazílii, kde je fotbal náboženstvím, vůbec nechápou, proč jsou gólové tanečky trnem v oku. Patří totiž k tamní fotbalová kultuře. Právě ona spontánnost a radost z fotbalu k Brazilcům patří a krásnou hru v podání Neymara, Richarlisona nebo Viníciuse Júniora dělá ještě krásnější.
Já osobně byl byl moc rád, kdyby se to i na českých stadionech hemžilo podobnými oslavami; často na stadionech vídám pouze fádní radost z dosažené branky. Jako by samotní fotbalisté neměli z gólů radost. Buďme více spontánní, užívejme si každý úspěch. Fotbal je o emocích na hřišti i v hledišti. Bez nich je o poznání chudší.
10
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
