Maroko se při šesté účasti na mistrovství světa probojovalo mezi nejlepších 16 týmů teprve podruhé. V roce 1986 vypadlo po porážce 0:1 se Západním Německem, letos dokázalo poprvé v historii postoupit dál.
„Náš tým je více než tým, jsme rodina. Naše generace je tu od toho, aby přepsala historii,“ prohlásil před životní bitvou se Španělskem marocký záložník a nejdražší arabský fotbalista Ašraf Hakimí z PSG, který se narodil v Madridu chudým marockým migrantům, uklízečce a pouličnímu prodejci.

Odhodlání se vyplatilo. Právě Hakimí se stal marockým hrdinou, když po bezbrankovém průběhu rozhodl o vítězství 3:0 na pokutové kopy "panenkovským dloubáčkem" doprostřed branky. V rozstřelu se blýskl i gólman Jasín Bunú, jenž ze tří pokusů neinkasoval. Postop oslavovali i fanoušci v Palestině.
Maroko je teprve čtvrtou africkou zemí, která se představí ve čtvrtfinále mistrovství světa. V dalším utkání narazí na Ronaldovo Portugalsko, které zničilo Švýcarsko 6:1.
„Odehráli jsme neuvěřitelný zápas proti jednomu z nejlepších týmů světa. Dali jsme do toho veškerou energii a celé srdce. Bojovali jsme, aby na nás mohli být všichni Maročané hrdí, abychom jim udělali radost,“ byl pyšný kouč Valíd Radžradžuí.
Nacvičování penalt Španělům nepomohlo
Španělé, kteří potřetí v řadě vypadli na penalty a počtvrté z pěti rozstřelů na MS, skončili ve stejné fázi jako na minulém šampionátu. Mezi nejlepších osm týmů turnaje se dostali naposledy při triumfu na MS 2010 v Jihoafrické republice.
„Poslal bych na penalty stejné hráče znovu. Změnil bych jedinou věc, vystřídal bych marockého brankáře Bunúa. Na své hráče jsem hrdý,“ prohlásil trenér Španělska Luis Enrique, jehož hráči dostali před turnajem za úkol odkopat v klubu tisíc penalt. Ani to ale nepomohlo.