Vezmeme-li si to popořadě – evropský titul v roce 2004 senzačně ovládli Řekové pod vedením geniálního stratéga Otty Rehaghela, po alespoň účastech v letech 2010 a 2014 se však do Ruska vůbec neprobojovali. Stejně dopadli i mistři světa z roku 2006, Italové, jimž v baráži vystavili stopku nynější osmifinalisté ze Švédska.
V roce 2008 nastala šestiletá nadvláda Španělů. Parta okolo Casillase, Iniesty nebo Villy nejprve zvítězila na evropském šampionátu, o dva roky později pak v Jižní Africe získala i světový primát. Triumf jim tehdy proti Holanďanům vystřelil ve 116. minutě Andrés Iniesta, barcelonská legenda, jež mimochodem letos ohlásila definitivní konec v reprezentaci.
Fotbalová velmoc z Pyrenejí dokázala v roce 2012 evropský titul obhájit, když v kyjevském finále zostudila Italy jednoznačně 4:0. Po dlouhých žních nicméně nastalo období sucha, na někdejší úspěchy navíc „La Furia“ nedá vzpomenout ani letos – v osmifinále ji totiž na penalty vyřadili domácí Rusové.
Dalším celkem, který si brousil zuby na celkové prvenství, jsou mistři světa z roku 2014 z Německa. Ti ale šokovali nemastnými výkony v základní skupině, kterých plně využili Mexičané a Korejci, a nepodívali se tak ani mezi šestnáct nejlepších. Svěřenci Joachima Löwa přinesli zemi nejhorší výsledek od roku 1938, tehdy totiž také vypadli hned v úvodní části turnaje.
A konečně – úřadující mistři Evropy z Portugalska se do čtvrtfinále neprobojovali přes v euforii hrající Uruguayce. Na turnaji dokázali Ronaldo a spol. porazit pouze Maroko, remizovali se Španěly i s Íránem. Osmifinálový duel, který rozhodl dvěma góly hrdina Uruguaye a PSG Édinson Cavani, pak byl nad jejich síly definitivně.
Francie, Brazílie, nebo někdo jiný?
Z fotbalových velmocí, které dokázaly v novém tisíciletí urvat evropský či rovnou světový titul, tak zůstávají na koni pouze Francouzi a Brazilci. Prvně jmenovaní triumfovali v roce 2000 zlatým gólem Davida Trezegeuta ve finále Eura v Rotterdamu, druzí o dva roky později pokořili Němce dvěma trefami kanonýra Ronalda ve finále MS v Jižní Koreji.
Kdo další si může brousit zuby na nejcennější fotbalový pohár planety? V první linii si pro něj kromě zmíněných chtějí doběhnout například suverénní Belgie, jejímž dosavadním maximem je čtvrté místo z roku 1986, či Chorvatsko, které touží překonat třetí příčku z francouzského turnaje v roce 1998.
Na větší úspěch pomýšlejí i v Anglii. Albion skončil druhý ve skupině, prezentoval se však aktivním, útočným fotbalem a navíc se pyšní skvěle hrajícím generálem Harrym Kanem. Země z britských ostrovů už v minulosti mistrovské opojení zažila, a sice v roce 1966, od té doby je nicméně jejím maximem „pouze“ čtvrtá pozice z MS v Itálii v roce 1990.
Po odškrtnutém osmifinále touží dále prorazit také jeden z nejúspěšnějších fotbalových dobyvatelů historie, Uruguay. Reprezentace, jež má v čele hvězdy jako Luis Suaréz či Édinson Cavani a v Rusku zatím vyhrála všechna čtyři utkání se skóre 7:1, o sobě dala naposledy vědět v roce 2010, kdy v Jižní Africe brala čtvrté místo. Stejně dopadla i v letech 1954 a 1970, předtím v letech 1930 a 1950 získala titul.
Kdo touží překvapit?
S podporou domácího publika chtějí do konečného pořadí promluvit Rusové, kteří se do vyřazovací části turnaje probojovali poprvé v novodobé historii. Co se týče dalších stop sborné ve velkém fotbale, tou poslední – a jedinou – je semifinále ME z roku 2008, kde nad její síly byli až pozdější šampioni ze Španělska. Těm to Rusko, mimochodem, v nedělním dramatickém osmifinálovém klání vrátilo i s úroky…
O první medailové pozici sní také Mexičané, které vede svérázný trenér Juan Carlos Osorio. Tradičně solidní, ale nikoli favorizovaný tým porazil Němce i Jižní Koreu, varování před přílišným uspokojením však obdržel v podobě porážky 0:3 se Švédy. Severoameričané nikdy výraznějšího úspěchu na světovém poli nedosáhli, vrcholem zůstává jen několik čtvrtfinálových účastí – ta poslední se datuje k roku 1986.
Za vytouženým postupem se žene rovněž vítěz skupiny H, Kolumbie. Čtvrtfinalista z Ria před čtyřmi lety (historické maximum), který disponuje zbraněmi jako jsou „El Tigre“ Falcao či James Rodríguez, na letošním mistrovství prohrál s Japonci, porazil však jak Polsko, tak i Senegal a v osmifinále vyzve Anglii.
Nejlepší výsledek v historii si postupem do osmifinále vyrovnali také Japonci, kteří se střetnou s favorizovanou Belgií. V neposlední řadě se pak o vstupenku mezi elitní osmičku utkají Švýcaři a Švédové. Pro prvně jmenované by se jednalo o vyrovnaný nejlepší výsledek z let 1934, 1938 a 1954, pro druhé pak o další krok k prvnímu cennému kovu od třetí příčky v roce 1994. Předtím Švédsko zaznamenalo bronz v roce 1950, na domácím MS o osm let později pak dokonce došlo ke stříbru.
