Slovensku navíc pomohl k historickému úspěchu zlaté medaili na šampionátu v roce 2002, kde ve finále vsítil vítězný gól. Dávid Bondra se ale příliš nepotatil. Jeho role na ledě je odlišná. Pro národní tým na turnaji v Dánsku však neméně důležitá. Slováci v něm mají schopného obranáře. Díky své pozici nechce být s nikým srovnáván.

Necítíte kvůli příjmení tlak na svou osobu?

Ani ne. Jsem sice srovnávaný s otcem, ale jsem jiný typ, takže to neřeším. On byl střelec, já jsem spíš silový typ útočníka, naskakuji do oslabení. On byl Peter Bondra, já jsem Dávid Bondra. Chci ukázat, že taky umím hrát hokej, ale mám jinou práci, než měl on.

Užíváte si svou roli a první seniorský šampionát?

Hraji tak celý život, baví mě to. Speciální týmy rozhodují zápasy, takže jsem rád, že můžu nastupovat do oslabení. Ještě jsme nedostali gól při přesilovce, takže zatím nám to jde.

Byl jste překvapený z reprezentační pozvánky?

Vůbec jsem nečekal, že tu budu. Myslel jsem, že odehraji pár zápasů v přípravě a pojedu domů. Šampionát je pro mě velký bonus. Jsem hrdý Slovák, takže jsem rád a žiji svůj velký sen.

Na turnaji se vám povedlo potrápit Švédy. Věříte si i na Rusko?

Máme cíl dostat se do čtvrtfinále a stále si na něj věříme. Ukázali jsme si, že můžeme hrát s kýmkoli. Když budeme dodržovat náš systém, můžeme překvapit i Rusy.

Dlouhou dobu jste byl tak trochu schovaný, hrál jste v zámoří na univerzitě. Proč jste zvolil takové angažmá?

V první řadě jsem chtěl titul, mám bakaláře z financí. Skoro dva roky jsem tam pořádně nehrál, takže bylo těžké dostat se do sestavy. Hlavní pro mě byla škola. Hokej mě bavil, ale soustředil jsem se na něj méně.

Vyrůstal jste v Americe. Jaký máte vztah ke Slovensku?

Do Popradu jsem jezdil každé léto a považuji se za Slováka. Život v Americe je trochu jiný. Líbí se mi ale víc pod Tatrami. Jsem tam rád.

Vnímal jste, jakou hvězdou byl váš otec?

Byl jsem v osmé třídě, když skončil s hokejem. Tehdy jsem to teprve začal vnímat. Jinak jsem to bral tak, že šel každé ráno do práce a pak přišel normálně domů jako každý táta. Až když skončil, uvědomil jsem si, že byl hokejově někde jinde. Je to můj hrdina.

Další slavná jména v Dánsku

Kasperi Kapanen (Finsko)
·       otec Sami získal s národním týmem zlato na MS 1995 a dva bronzy z OH. V NHL odehrál přes osm set zápasů. Kasperi si letos vybojoval víc prostoru v Torontu, je na první seniorské akci.

Björn Krupp (Německo)
·       narodil se v USA v době, kdy tam působil jeho otec Uwe. Ano, přesně ten. Bývalý obránce, který po sezoně převzal hokejovou Spartu. Björn se potatil a také nastupuje v defenzivě. Slavil stříbro na letošní olympiádě.
Leon Draisaitl (Německo)
·        otec Peter se narodil v Karviné, ale na sedmi MS a třech OH reprezentoval Německo. Jako trenér vedl Hradec Králové či Pardubice. Leon je největší současná hvězda země, v Edmontonu vytvořil úderné duo s Connorem McDavidem.

Radko Gudas (ČR)
·         statný zadák se potatil, otec Leo strašil soupeře v 80. a 90. letech, s českou reprezentací vybojoval čtyři bronzy na MS. I Radko se ve Filadelfii vypracoval v obávaného tvrďáka.
Lias Andersson (Švédsko)
·        mladý talent pokračuje ve stopách otce Niklase, který reprezentoval na pěti šampionátech a hned čtyřikrát si z nich přivezl medaili (tři stříbrné, jednu bronzovou).