Je ve vás hořkost po prohře?
V žádném případě se nehroutíme, nemáme se za co stydět. Chtěli jsme do turnaje dobře vstoupit. Mužstvo si postupně sedalo, zlepšovalo se. Pomohl nám příjezd obou Davidů, tým se zkvalitnil. Potom už se to odvíjí od klíčového utkání, které rozhodne o úspěchu.

Jste spokojený s přínosem Krejčího a Pastrňáka ve čtvrtfinále?
Dali jsme jim hodně minut. Američani je "matchovali", což jsme očekávali. Celkem si je hlídali. Říkali jsme si, že se nebudeme bát nasadit jejich formaci třeba na Kanea, který je sice dobrý dopředu, ale vzadu má nějaké mezery. Ale Američani si naší první lajnu hlídali a posílali na ně svou formaci. I tak bojovali, dřeli, makali… Udělali vše pro úspěch.

Tým byl plný mladíků. Kdo vás z nich nejvíce potěšil?
Vzal bych to už od přípravy. Ne všichni se sem dostali, ale i ti jsou budoucí kostra týmu. To znamená Zadina, Kaut nebo Galvas budou tahouni. Chytil a Nečas odehráli výborný turnaj. Příjemným překvapením byl Hronek. Nabral zkušenosti, může být naším klíčovým hráčem. Šulák hrál výborně. Obránci z Plzně se postupně zlepšovali. Nikdo nezklamal, naopak příjemně překvapili.

Velmi zaujal také Dmitrij Jaškin, souhlasíte?
Turnaj mu vyšel hodně dobře. Ještě než hrál s Pastrňákem a Krejčím, tak hrál dobře. Nejen že dělal černou práci, ale stačil jim i hokejově. Bylo fajn, že měl zájem přijet co nejdřív, aby se do toho dostal.

Dalo se něco udělat jinak?
Takhle po turnaji je to vždy čerstvé, ale neměnil bych nic. Nevím o ničem. A myslím, že ani v blízké budoucnosti, kdy si to budu přehrávat, se můj názor nezmění.

Jste pyšný, jak mladý tým zvládl turnaj?
Nemám moc rád taková slova, že jsem pyšný na tým, který vypadl ve čtvrtfinále. Jsem rád, že kluci bojovali, rvali se. V zápasech ve skupině ukázal tým charakter, i proti Američanům. Kluci nezklamali, potvrdili oprávněnost nominace. Mužstvo sehrálo dobrý turnaj, holt nezvládlo klíčový zápas, což ke sportu patří.

Jste hodně zklamaný?
Samozřejmě. Chtěl jsem se rozloučit medailí, ale nehroutíme se. Nemyslím si, že jsme odvedli špatnou práci, dali jsme do toho maximum. Realizačnímu týmu se sluší poděkovat za uplynulé dva roky.

Co pro vás znamenala práce u národního týmu?
Obrovskou zkušenost v první řadě. Taky to byla velká zodpovědnost.

Je to tedy tak trochu úleva, že končíte?
Samozřejmě trochu je, ale nejde si to připouštět. Největší tlak je ten ode mě a naučil jsem se s ním pracovat. Jsem rád, že jsem měl možnost národní tým trénovat.

Připravila vás reprezentace na angažmá v Magnitogorsku?
Nevím. (usmívá se) Chtěl jsem si zkusit zahraniční angažmá a je mi jasné, že tlak bude taky obrovský. Je potřeba, aby byly rychle výsledky. Chci práci dávat maximum. Musím se naučit jejich mentalitu, je to klub, takže to bude trochu něco jiného. Budu muset přehodit výhybku z turnajů na dlouhodobou soutěž.

Kdo by vás měl nahradit u reprezentace?
Měl by to jednoznačně dělat český trenér, máme dost kvalitních koučů. Nechci nikoho doporučovat nebo říkat, kdo je můj favorit. Svému nástupci hlavně přeji, aby se mu dařilo a prolomil medailovou bariéru.