„Je to zcela logické, protože mě ještě dožene časový posun. Byl by to zbytečný risk,“ líčil osmadvacetiletý gólman.

Jaké jsou první dojmy po prvním tréninku s národním týmem?
Určitě dobré. Po nějaké době opět vidím spoustu známých tváří. Vždy je příjemné se takhle vrátit domů, setkat se s kluky a být s partou.

Jakou formu jste si přivezl?
Doufám, že co nejlepší. Jenže to se těžko odhaduje, protože jsem dva týdny nechytal zápas. Ale když jsem absolvoval tréninky s Coloradem, které jsme měli navíc, cítil jsem se dobře.

Co s vámi dělá časový posun?
Nyní je ještě brzo. Na člověka to dolehne třeba druhý nebo až třetí den. Samozřejmě je to znát. Včera jsem šel spát někdy v sedm večer, vzbudil jsem se ve tři v noci a už jsem neusl. 

Trenér gólmanů Zdeněk Orct říkal, že proti Rusku nenastoupíte.
Je zcela logické, že proti Rusům ještě do dvojičky nepůjdu, protože si myslím, že mě dožene časový posun, a byl by to zbytečný risk.

Pak jsou dva volné dny. To vyšlo dobře že?
Jednoznačné. Můžu víc potrénovat. V pondělí půjdu na led s partou kluků, kteří nehrají a budu se snažit vyhnat únavu tvrdou prací.

Jak vnímáte svoji pozici v týmu?
Tak, že jsem v národním výběru jeden ze tří gólmanů. Všichni jsme tady kvůli jednomu cíli, aby se udělal úspěch. Jsem připravený podřídit se týmu a medaili dostávají všichni. Jen doufám, že k ní dokráčíme.

Sledoval jste šampionát na dálku?
Přehled o výsledcích mám, ale zápasy jsem přímo neviděl, protože jsme zrovna byl na cestě. Jinak je ale úžasné, že kluci porazili silné Švédy a zároveň deklasovali Nory. Výborný začátek turnaje.

Byly nějaké problémy ohledně toho, jestli dojedete?
S klubem určitě žádné nebyly. Spíš jsem čekal do poslední chvíle, jak Colorado odehraje sedmý zápas v play-off. Pak to bylo vše takové narychlo.

Jak byste zhodnotil svoji sezonu v zámoří?
Šel jsem tam s tím, abych se dostal do NHL, ale k té jsem jenom přičichnul. Nicméně si myslím, že jsem udělal velký krok a přiblížil se k tomu, abych se do ní podíval i v dalším ročníku. Ten účel, který to mělo splnit, splnilo a budu se rvát dál.

V čem konkrétně vás to posunulo?
V tom, že jsem tam přišel a dokázal, že můžu chytat i na menším hřišti. Navíc jsem přesvědčil, že mohu konkurovat i se svoji výšku, která není nejvyšší. To se mi povedlo.

Jak jste se srovnával z pozicí trojky, když jste byl zvyklý na jedničku?
V té chvíli pro mě bylo nejrozumnější, abych šel na farmu a chytal co nejvíc. Odehrál jsem tam přes padesát zápasů. To je lepší, než kdybych byl nahoře a zasáhl třeba jen do desíti utkání. Určitě nelituji, že jsem tam šel a dál se vynasnažím, abych se prosadil.

Co se vám honilo hlavou, když jste poprvé nastoupil v NHL?
Samozřejmě to byl silný zážitek, i když jsem dochytával jen nějaké zápasy. Jenže když je člověk na ledě a vidí ty hráče, kteří se kolem něj prohání, které zná jen z televize, to je skvělý pocit.

Dá se to srovnat třeba s debutem v extralize nebo reprezentaci?
Každý první start má svoje kouzlo. Pokaždé jsem prožíval takový adrenalinový moment. Ale NHL pro mě byla hodně silná, protože o ní jsem vždy snil. Když jsem najednou byl na ledě, viděl arénu, hráče a okusil atmosféru, byl jsem šťastný.

Když jste pak musel zpátky na farmu. Jaké to bylo?
Je jasné, že každý chce být nahoře co nejdéle, protože život i servis je tam na úplně jiné úrovni. Nicméně jsem to bral tak, jak to je. Věděl jsem, že si cestu zpět musím vyšlápnout přes farmu. Zatnul jsem zuby a makal.

Jak jste vycházel s ostatními gólmany v organizaci Colorada?
Ke konci sezony už byly role dané tak, že já ani oni nějakou nevraživost necítili. Obrovskou konkurenci jsem nepociťoval. Se Semjonem Varlamovem jsem se bavil rusky, takže i díky tomu jsme si k sobě našli cestu. Phillipp Grubauer je zase Němec, proto i s ním jsem si sedl.

Bavili jste se spoluhráči z Colorada o šampionátu?
Jen tak lehce, kdo kdy a jak letí. Shodou okolností zrovna Rusku přiletěl pomoct Nikita Zadorov. Popřáli jsme si hodně štěstí. To bylo vše.

Jak to vypadá s vaší budoucností?
Ta se nyní řeší a má ji na starost můj agent, který bude jednat s vedením Colorada. Moc bych si přál, abych tam zůstal a ještě se posunul na lepší pozici, ale to je jen moje osobní přání. Jak se to vyvine, nemůžu odhadovat.