Přitom to (prý) byli angličtí vojáci, kteří kdysi během služby v Kanadě zřejmě jako první zkoušeli prohánět po ledové ploše puk. V samotném Spojeném království existovala ligová soutěž od roku 1903 a země patřila k zakládajícím členům Mezinárodní hokejové federace. Na kontě má olympijské zlato i bronz plus tři medaile ze světových šampionátů.
Přesto jsou Britové ve světě hokeje vnímáni jako trpaslíci. „Dobře víme, že jsme outsideři, ale to neznamená, že si to nechceme užít. Jsme pořád nadšeni tím, že můžeme hrát proti nejlepším týmům světa,“ říká reprezentační útočník Robert Dowd na prahu letošního mistrovství světa. Britové do něj vstoupí v sobotu v 15.20 zápasem proti Česku.

„Z posledního šampionátu si pamatujeme, jak jsou Češi výborní,“ připomíná Dowd loňské měření sil v Rize, v němž podceňovaní ostrované prohráli 1:6. „Nestavíme si žádné vzdušné zámkya víme, že každý zápas bude nesmírně těžký. Ale máme tu dobrou partu a atmosféra v mužstvu je prostě skvělá,“ dodává forvard sheffieldských Ocelářů.
Legendární zlato
Byly přitom doby, kdy Britové české hokejisty bez potíží poráželi. Třeba na památné zimní olympiádě v Garmisch-Partenkirchenu v roce 1936, kde získali senzační zlato, zdolali výběr ze srdce Evropy 5:0 (a dvakrát porazili i pyšnou Kanadu, byť hodně zlé krve vyvolala skutečnost, že i v britském dresu bylo plno Kanaďanů s kořeny na ostrovech).
Hokej byl tehdy ve Spojeném království mnohem populárnější než do nedávné doby: na zápasy chodilyi desetitisícové návštěvy, prvoligoví hráči si vydělávali v průměru deset liber týdně (což bylo víc než fotbalisté) a kluby angažovaly borce zpoza velké louže.

A nejen hráče. Z Kanady pocházel rovněž kouč Percy Nicklin (syn skotských emigrantů), který v Anglii trénoval několik klubů a britskou reprezentaci dovedl k už zmíněným olympijským vavřínům v roce 1936. Proslul přísnou disciplínou: první tréninkovou dávku ordinoval ještě před snídaní, hráči na ledě nesměli mluvit (zatímco on na ně pokřikoval megafonem), počet cigaret byl povolen na dvě denně. Hokejistům prý dokonce zakazoval koupi auta, jelikož jeho „vlastnictví vede o ochabnutí svalů,“ jak prohlásil.
Nicklinovy svérázné metody vedly k historickému triumfu.
O to zvláštnější je, že šlo vlastně o jakousi labutí píseň britského ledního hokeje. Následovala sice ještě dvě stříbra z MS 1937 a 1938, jenže po druhé světové válce šla oblíbenost tohoto sportu ve Spojeném království prudce dolů. Národní tým pak na dlouhá desetiletí zabředl do bahna nižších divizí.

„Na začátku byly nepříliš chladné zimy a tedy nevhodné počasí pro hokej. Od toho se odvíjel malý zájem veřejnosti a s tím související nedostatek finančních prostředků na rozvoj klubů,“ charakterizoval web The Hockey Paper bludný kruh, v němž se britský hokej donedávna beznadějně tloukl.
Jde o jeden zápas
Ale blýská se na lepší časy. Počet týmů a soutěží ve Velké Británii roste, stejně jako mediální pozornost (stačí si vzpomenout na povyk, který svým amatérským hokejovým angažmá v Guildfordu vyvolal hvězdný fotbalista Petr Čech). Národní tým se v roce 2019 s velkou slávou vrátil do elitní kategorie MS a prozatím se v ní zuby nehty udržel.
Pokud jde o NHL, nastoupilo v ní až dosud celkem 53 hokejistů narozených na britských ostrovech, a to včetně takové proslulé hvězdy, jakou byl Owen Nolan (rodák z Belfastu). Všichni ale hokejově vyrůstaliv Kanadě, žádný v Británii trénovaný hráč to prozatím do NHL nedotáhl.

Ale zpět k světovým šampionátům. Pro Dowda a spol. bývá vzhledem k současným pravidlům klíčový jeden jediný duel, který jim umožní vyhnout se poslední příčce v tabulce a sestupu. V roce 2019 v Košicích sice Britové dostali hrozivé příděly od Kanady, Slovenska, Finska i Dánska (celkem inkasovali 41 gólů v sedmi zápasech), ale nakonec v prodloužení porazili Francii. To jim stačilo. Podobně loni v Rize bylo rozhodující vítězství nad Běloruskem.
Letos v Tampere to nebude odlišné. „Nastartovali jsme pozoruhodnou cestu a rozhodně nejsem připraveni skončit,“ hlásí Dowd odhodlaně. Ovšem v přípravě na turnaj to pro Brity moc optimisticky nevypadalo – dvakrát prohráli s Itálií a dvakrát s Dánskem s celkovým skóre 1:16. Jak tuhý odpor budou klást českému týmu?