Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klika podnikatele Cornela Body

Generální ředitel a majitel společnosti Cobra Cornel Boda vybudoval podnik, který už téměř dvacet let úspěšně čelí velké konkurenci na trhu se stavebním a nábytkovým kováním.

19.9.2009
SDÍLEJ:

Cornel BodaFoto: Archív Deník

Vedle vysoké kvality bezpečnostních kování podnik sází také na jedinečnou linii, povyšující dveřní kliku na předmět designu. Firma má v současnosti 45 zaměstnanců, kteří zajišťují dodávky na domácí i zahraniční trhy.

Jste původem z Rumunska, jak jste se dostal k podnikání v Praze?

Do Čech jsem se přiženil ještě před revolucí a živil jsem se tu programováním. K podnikání mne vedla spousta okolností a náhod, které jsou ostatně zdrojem všeho, co se v našem životě děje. Pozitivního i negativního. Já jsem si vybral to pozitivní.

Bylo to asi čtyři roky před listopadem 1989, kdy se z politického hlediska už trochu začínaly prolamovat ledy. Při cestě do Rumunska jsem se díky strýci seznámil s majitelem jedné holandské firmy zabývající se interiérovým vybavením. Po dohodě jsem pro něj začal v Československu pracovat.

Proč jste si pro podnikání vybral oblast stavebního a nábytkového kování?

Tento nápad vznikl opět řízenou náhodou. Po revoluci se zde začalo hodně renovovat, a to byla pro mne velká výzva. Seznámil jsem se zástupci jedné rakouské firmy, která se později stala naší konkurencí. Tenkrát jsem jim nabízel, abychom založili společný podnik, což bylo v té době módní. Rakušané však s návrhem nesouhlasili, a to mě povzbudilo k založení vlastní firmy. Vznikla v lednu 1991.

Hned od počátku jsem se zaměřil na velkoobchod, což mi přineslo první úspěchy. Zvolil jsem obchodní značku Cobra, evokující vysokou kvalitu i atraktivní cenu.

Firma Cobra kování pouze prodává, nebo je i vyrábí?

Sami nevyrábíme, ale zároveň nejsme ani klasický obchod, který by pouze nabízel a prodával zboží. Jdeme dvěma směry. Na základě zkušeností a po konzultaci s obchodními zástupci navrhujeme a uvádíme na trh modely, které si necháváme vyrábět v zahraničí.

Anebo kupujeme hotové výrobky, o kterých víme, že jsou úspěšné v zahraničí a je o ně velký zájem. Když jsem začínal, riziko výběru jsem bral na sebe. Financoval jste založení společnosti z vlastních zdrojů, nebo jste si vzal půjčku?

Začínal jsem ve vhodné době. Po změně společenského systému byl po kvalitních výrobcích velký hlad. Moje firma se rozrůstala a financovala z tržeb. Vybavuje se mi jeden příklad – železářství u Rotta, to byl náš první zákazník. První dodávku jsem dohodl sám. Za tři dny mi volali, že vše už prodali a že potřebují další zboží. To byla krásná doba.

Společnost Cobra má pobočku na Slovensku a výrobky dodáváte i do jiných zemí. Je Česká republika pro váš podnik příliš malým trhem? V podstatě ano. Naše strategické cíle spočívají nejen v diverzifikaci produktů, ale také v důsledném rozšiřování obchodní aktivity na další trhy. Nyní už máme třetí pobočku, a to v Rumunsku.

V současnosti Cobra dodává výrobky do velkých obchodních řetězců, výrobcům dveří, stavebním podnikatelům, oblastním prodejcům i konečným spotřebitelům v deseti zemích. Dlouhodobé vztahy udržujeme i s našimi partnery v Maďarsku, Polsku, Slovinsku, Chorvatsku, Bulharsku a na Ukrajině.

Zboží jsme dodávali i do Německa a stále ještě dodáváme do Rakouska, ovšem tyto dva trhy jsou příliš specifické, než aby pro nás byly zajímavé. Proto se domnívám, že v současné době jsou nejperspektivnější východní trhy; tam je totiž ještě možný rozvoj.

Jaký je rozdíl mezi konkurencí u nás a v dalších zemích, kde rovněž podnikáte?

Myslím si, že záleží hlavně na vyspělosti ekonomiky. Naše znalosti prodeje a technické vybavení, které máme, jsou nesrovnatelné s úrovní v těchto zemích. Řekl bych, že u nás jsme dosáhli už skoro stropu. Ve východních zemích je získávání nových zakázek ještě možné.

Jak bojujete s konkurencí?

V podstatě klasicky. Vymýšlíme nové a nové modely kování, nové výrobky – například schodiště – či doplňky. V komunikaci se zákazníky se snažíme nabízet lepší podmínky a výhodné servisní balíčky. Boj s konkurencí je rozhodně nákladnější v České republice než v ostatních zemích, kam vyvážíme.

Nechci říci, že je to úplně jednoduché; podle mého mínění se například v Rumunsku právě píše rok 1996 nebo 1997 historie podnikání v Česku. Pro nás je už vše vlastně známé, opakuje se, co jsme už zažili, takže proto je náš průnik jednodušší.

Kdo jsou vaši klienti a jakým způsobem je oslovujete?

Struktura našich klientů je různorodá. Na každou skupinu působíme jinak, volíme jinou obchodní strategii. Mezi nejdůležitější zákazníky patří klientela typu „udělej si sám“ – to jsou obchodní řetězce jako OBI, Baumax nebo Hornbach.

Výhodou je, že tyto nadnárodní firmy působí i ve východních zemích, což nám dává možnost spolupracovat s nimi i v jiných státech, které nás zajímají. Pak je to skupina výrobců dveří, třeba Solodoor nebo Sapeli. Další jsou stavební a investorské firmy, jako například Skanska nebo Finep. Dále jsou to prodejci, kteří mají v sortimentu dveře a okna. Spolupracujeme také s architekty.

Účastníte se různých veletrhů a výstav. Co vám přináší účast na nich?

V současné době prakticky jen udržování kontaktů. Mluvím o Česku, Slovensku a Maďarsku. V jiných východoevropských zemích, jako je Rumunsko, Bulharsko nebo Ukrajina, jsou výstavy a veletrhy stále nejjednodušší cestou k novým kontaktům.

Kdybyste v České republice znovu začínal, zvolil byste stejný okruh podnikání?

Pokud bych začínal znovu, tak bych se určitě zúčastnil privatizace. Protože taková příležitost se naskytne jednou za život. Kdybych tedy měl dnešní znalosti, určitě bych se pustil do realit. To je jeden z mých snů. V současné době začínám s realitní činností v Rumunsku.

Jste označován za úspěšného podnikatele, v čem spatřujete příčinu tohoto úspěchu?

Je to souhra mnoha okolností. Někdy se stává, že se ptám sám sebe, jak je to možné, ještě když jsem navíc cizinec.

Vezmeme-li v úvahu podnikání firmy od jejího založení až po realizaci záměru, neměl jsem nikdy žádné problémy. Opravdu si nemůžu stěžovat. Nikdo se na mne nedíval skrz prsty, ani mi nechtěl nastavovat jiná pravidla. Je to pravděpodobně proto, že jsem vždy šel cestou korektnosti a dodržování slova.

Získal jste cenu Trebbia za podporu umění, podporujete i sport, co vás k tomu přivádí?

Moje vnitřní přesvědčení pomáhat těm, kteří tuto pomoc potřebují. Nejsem typ, který by peníze bezhlavě rozdával, ale když vidím konkrétní cíl, neváhám a pomůžu.

Jak na vaši firmu zapůsobila hospodářská recese?

Mnoha lidem, se kterými mluvím, se to zdá divné, ale myslím si, že krize je z určitého pohledu prospěšná. Předpokládám totiž, že podpoří selekci firem na přeplněném trhu. Také si myslím, že se pořád každý honíme za zvýšením obratu a získáním větších zakázek, ale v současné době je z mého pohledu nejlepší vrátit se do konce devadesátých let a pracovat s tehdejšími čísly. Žádný trh přece není nafukovací. Menší počet lepších firem na trhu poskytne zákazníkům lepší služby.

Co vás čeká v blízké budoucnosti?

Především boj o to, abychom si udrželi pozici na trhu. Ale také něco velkolepého, oslava 20. výročí firmy.

VERONIKA NOVÁČKOVÁ

19.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Juraj Chmiel
3

Velvyslanec Chmiel vysoudil přes dvě stě tisíc korun. Stíhán byl neprávem

Ponorka A.R.A. San Juan
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Bouchání do stěny. Námořnictvo možná zachytilo ztracenou ponorku

Mají se stavět mešity? Kandidáti odpovídali na 30 otázek ANO/NE, podívejte se

/VIDEO/ Víte, kdo má zbrojní průkaz, kdo podporuje stavbu mešit v Česku nebo který uchazeč o Hrad chce přijmout euro? Celkem na 30 otázek odpovídali prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Mirek Topolánek při cestě prezidentským vlakem. Prohlédněte si galerii, jak se vyjádřili k jednotlivým tématům.

Nová Sněmovna odstartovala: Poslanci se hádali o imunitní výbor

Zákonodárci vzešlí z říjnových voleb dnes složili slib a poprvé zasedli do poslaneckých lavic. Hladký průběh jednání se ale zadrhl na návrhu počtu členů mandátového a imunitního výboru (MIV).  

Blázni, nebo hrdinové? Názory mladých Japonců na piloty kamikaze se různí

Za druhé světové války tisíce japonských dobrovolníků narukovaly k pilotům kamikaze. Ti se pak s letadly plnými výbušnin vrhali střemhlav na spojenecké lodě. Současná anketa britské stanice BBC ukazuje, že díky vlivu nacionalistů se sebevražední letci v očích nové generace opět stávají hrdiny.

Opravdu nejde o vtip: londýnské autobusy by mohly jezdit na kávu

Americká stanice CNN přišla se zdánlivě úsměvnou zprávou. Známé dvoupatrové autobusy v Londýně možná už brzy budou jezdit na nové biopalivo, jehož základní složkou je kávový olej.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT