Den začal důkladným předletovým briefingem. Celkem šest pasažérů bylo proškoleno a seznámeno s bezpečnostními zásadami, jak se při akrobatickém letu v kokpitu s Martinem Šonkou chovat a seznámilo se i s evakuačním plánem v případě poruchy letadla nebo nepříznivého průběhu letu.

Setkání sekundoval lékař Marek Kysela z pražského IKEMU, který z odborného hlediska popisoval, co se s tělem děje před letem a v jeho průběhu.

„Stres je obecná evoluční reakce fyziologicky daná, kdy se srdce snaží dostatečně zajistit oběh, aby tělo bylo schopno útěku, boje a všeho, co je potřeba. Zvýší se srdeční frekvence, začnou se štěpit zásobní cukry, vyplaví se hormony jako je adrenalin, noradrenalin, kortizol a tělo je připravené k akci. Pasažéři mohou být před letem nervózní. Mají vyšší tepovou frekvenci a začnou se potit,“ popisuje lékař Marek Kysela.

Při samotném akrobatickém letu, když stres ustoupí, může na pasažéra působit gravitační zrychlení, jak záporné, tak kladné.

„Kladné gravitační zrychlení tlačí krev hlavně do nohou a je mimo hlavu. Když se hlava odkrví, může docházet k omdlení nebo ke ztrátě vědomí a tělo na to reaguje tak, že srdce začne pumpovat více krve, aby se mozek zásobil krví, a naopak u záporného gravitačního zrychlení krev tlačí do hlavy, což je o mnoho nepříjemnější, máte pocit prasknutí hlavy, mohou vám prasknout cévky v očích a člověk to tak snadno netoleruje,“ dodává Kysela.

Každý pasažér měl na ruce hodinky HUAWEI Watch 3 a v průběhu dne i samotného akrobatického letu s Martinem Šonkou na nich mohl jednoduše sledovat svou tepovou frekvenci, úroveň stresu, spálené kalorie a nespočet dalších funkcí.

Po spárování s mobilní aplikací v telefonu se data získaná během akrobatického letu přehledně zobrazují také v chytrém telefonu. Hodinky spolupracují s OS (operační systém) mobilních telefonů Android (Android je mobilní operační systém založený na jádře Linuxu, který je dostupný jako otevřený software) a samozřejmě také iOS (mobilní operační systém pro telefony iPhone společnosti Apple).

Pozorování akrobatického letu ze země vypadá snadno. Ale tělo pilota i pasažéra dostává v kokpitu letadla celkem zabrat. Zajímavá je také spotřeba paliva, která při akrobacii může dosáhnout až 120 litrů za hodinu.

„Maximální výška letu se pohybovala kolem 1000 až 1200 metrů, rychlosti byly od 350 do 370 km/h, až po couvání. Zažili jsme kladné i záporné přetížení. V průměru jsem se pohybovali 5G a 6G kladných u některých pasažérů dokonce 8G. V záporných to byla hodnota mínus 4G,“ popisuje průběh desetiminutového akrobatického letu Martin Šonka.

Pro Martina Šonku to byla zajímavá zkušenost i díky chytrým hodinkám.

„Sledovat moje data, moji tepovku, úroveň stresu, a to samé v porovnání u mých pasažérů. I pro mě to byla super zkušenost si to takto vyzkoušet a porovnat moje hodnoty s někým, kdo se mnou letí v letadle,“ dodává Šonka.

Samotný akrobatický let s Martinem Šonkou byl pro všechny účastníky nezapomenutelným adrenalinovým zážitkem.