Anna (47) ze Strýčkovic jela ve středu vlakem na úřady do Domažlic. Už měla být dávno zpět, ale stále nepřicházela. „Pořád jsme jí volali a vůbec jsme netušili, co s ní je, proč nám nezvedá telefony. Dozvěděli jsme se to až večer, když přijela policie,“ popisuje David Matuš. Informace od policistů byla zdrcující. Anna, družka jeho strýce, zahynula při středeční srážce vlaků u obce Milavče na Domažlicku. „Je to strašná tragédie, nedá se ani slovy popsat,“ říká se slzami na krajíčku mladík.

Anna pocházela z Plzeňska, nějakou dobu žila i na Chebsku, poslední dva roky trávila ve Strýčkovicích, malé obci na rozhraní Domažlicka a Klatovska, kam se přistěhovala za svým druhem Radkem. „Zapadla do rodiny. Byla strašně hodná, každému pomáhala, na každého dávala pozor. Když jsme dělali hlouposti, tak nás hlídala,“ vzpomíná David a poprvé se pousměje. Dodává, že krutou ironií osudu je, že Anna zemřela ve stejný den, kdy celá rodina vzpomínala výročí úmrtí jejího syna, který v sedmi letech podlehl leukémii.

Obrovská rána

„Aniččina smrt nás hrozně zasáhla. Největší rána to byla pro jejího druhého syna a pro mého strýce, jejího přítele. Ten byl úplně v šoku, mluvil dokonce o sebevraždě. On i syn Aničky museli odsud pryč. Odjeli za její rodinou, navštíví i Aniččinu matku, která přežila svoji dceru, což je hrozné,“ říká David a dodává: „Zatím netušíme, kdy bude pohřeb, ani kde na něj vezmeme peníze. Asi budeme muset udělat nějakou sbírku.“

U Milavčí se ve středu ráno střetl mezinárodní rychlík jedoucí z Německa s osobním vlakem mířícím na Domažlice. Zahynuli tři lidé, kromě cestující Anny i oba strojvedoucí, jeden z Domažlicka a druhý z Plzeňska. Osm osob utrpělo těžká zranění, šest středně těžká a 50 lehká.