Letadlo DC-9 jugoslávských aerolinií na lince JAT 367 směřovalo z Kodaně do Záhřebu. Podle oficiálního vyšetřování se zřítilo po výbuchu bomby umístěné v zavazadlovém prostoru ve střední části trupu stroje. Vulovičová údajně původně letět ani neměla, na linku se dostala omylem místo kolegyně se stejným jménem.

Souhra náhod 

Tehdy dvaadvacetiletá letuška vyvázla s mnohočetnými zraněními. Fraktura lebky, zlomeniny nohou, poranění páteře, tržné rány a další drobné zlomeniny. Z osudných minut si nic nevybavovala. „Pamatuji si až své probuzení v české nemocnici příští den. A jak jsem doktora požádala o cigaretu,“ zavzpomínala pro britský deník The Independent.

Jak mohla vyváznout? Experti hovořili o neuvěřitelném štěstí a spojení více okolností. V době výbuchu se Vulovičová nalézala v zadní části letadla, kde připravovala občerstvení. Vyhnula se vysátí do volného prostoru a dokázala přestát prudkou ztrátu tlaku i rychlé ochlazení o desítky stupňů. Podle vyšetřovatelů pak náraz trosek zmírnily koruny borovicových stromů a navíc se ještě sklouzly po svahu. Spekulovalo se o tom, že část trupu také ve vzduchu přibrzdila rotace.

Fotografie z března 1972 po otevření místa dopadu letadla policií.
Rána a z nebe začala padat těla. Od tragédie v Srbské Kamenici uplynulo 50 let

Záznam černé skříňky letadla skončil minutu po páté hodině odpoledne. Svědci z okolí Srbské Kamenice slyšeli nejprve ránu z nebe, hukot motoru a viděli padat kusy letadla. „Slyšel jsem tlumené dopady, jako kdyby padaly pytle. Zděsil jsem se. Vykřikl jsem, že spadlo letadlo a musíme vyhlásit požární poplach,“ popisoval po letech někdejší velitel hasičů Zdenko Kubík.

Po okolí nacházeli těla, včetně torz s amputovanými končetinami. Hasiči spolu s lesníkem Bruno Henkem uslyšeli v troskách naříkající letušku. Do nemocnice ji už v bezvědomí odvezl sanitář František Mára. „Začínala reagovat, když jsme přijížděli na vrátnici,“ vzpomínal.

Traduje se historka, že jedna zdravotní sestra probrala Vulovičovou panákem čistého lihu v domnění, že jde o vodu. Boj o život však vyhrála letuška obzvlášť díky primáři Miloslavu Randovi, který ji ošetřoval v nemocnici v České Kamenici. Chirurg se stal významnou osobností regionu, do hledáčku celého světa se dostal právě díky neuvěřitelnému případu zachráněné letušky.

Po týdnu zraněnou ženu převezli do vojenské nemocnice v pražských Střešovicích. Po dalších čtrnácti dnech ji přepravili opět letadlem DC-9 do Bělehradu.

Palubní kamera. Pohled na nehodu na D5 20. 1. 2021
Bezmoc a lidé přelézající svodidla. Nehodu na D5 zachytily palubní kamery

Na českou pomoc a Srbskou Kamenici nikdy nezapomněla. „Vy jste mi pomohli, abych se znovu vrátila k životu… Půjčku, kterou jste mi poskytli, budu nosit celý svůj život jako svůj nejdražší závazek,“ napsala pár měsíců od události tamnímu hasičskému sboru. Stala se čestnou občankou a do vesnice se několikrát vrátila, poprvé už v říjnu 1972.

Vesna Vulovičová zemřela v šestašedesáti letech 23. prosince 2016. Podle všeho sama se svými kočkami, v chudších poměrech bělehradského bytu. Jak říkala, potýkala se i s pocitem viny, že jako jediná z pasažérů a posádky osudného letu měla takové štěstí.

Konspirační teorie

Konkrétní pachatele útoku na jugoslávské letadlo se nikdy nepodařilo vypátrat a potrestat. K činu se přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu a idejí Jugoslávie. Tamním režimem byli považováni za fašistickou organizaci. V Evropě připravovali a během několika desítek let vykonali celou řadu teroristických útoků. Zavazadlo s bombou měl propašovat na palubu už ve švédském Stockholmu pasažér, který následně při mezipřistání v Kodani letadlo opustil. To však nebylo nikdy přesvědčivě potvrzeno.

Vynořila se také konspirační teorie, podle níž letadlo sestřelila československá armáda. Sama Vulovičová to ale označila za absurdní.