Jedná se o nejtragičtější bilanci od roku 2015. Tehdy se z projížďky na kole domů už nikdy nevrátilo pětadvacet cyklistů. V loňském roce zemřelo v období od ledna do června osmnáct z nich při bezmála dvou tisících nehodách.
Nižší počet nehod cyklistů, kdy se nejedná pouze o střet s vozidlem ale i o takzvané samonehody, přitom neznamená vždy nutně pokles počtu obětí. Letos totiž policisté evidují o cirka dvě stě nehod méně oproti loňskému roku, při kterých ale zemřelo o pět cyklistů více.

Důvodů horšící se statistiky je více. Jedním z nich je ten, že cyklistika je stále populárnější. Podle Google Maps vzrostla cyklodoprava v metropolích násobně. „I v Praze evidujeme velmi silný nárůst městské a příměstské cyklistiky. Řada řidičů však není na prostředí s větším pohybem cyklistů zvyklá. Na druhou stranu cyklisté zase málo vnímají, že i oni musí nutně dodržovat pravidla a předpisy,“ sdělil vedoucí BESIP Tomáš Neřold.
Kvůli měnícímu se klimatu mnozí lidé kola využívají i v obdobích, kdy dříve jezdili pouze opravdoví nadšenci. „Díky teplejšímu počasí a dostupnému funkčnímu oblečení se stává z cyklistiky celoroční sport,“ podotkl Neřold.

Nemalý podíl začínají mít na všech nehodách kol i elektrokola. Podle posledních dat je to jedenáct procent. „Používání elektrokol vyžaduje velkou obezřetnost a také disciplínu. Kola dosahují vyšších rychlostí, starší lidé na to nejsou úplně zvyklí,“ upozornil ředitel dopravní policie Jiří Zlý.
Nehod přibývá i na horách
Zvýšený počet cyklistů pociťují i horští záchranáři. Zatímco v roce 2020 zasahovali 950 jejich nehod, loni už to bylo přes tisíc. I na kopcích přibývá nehod na elektrokolech. Horská služba proto o nich od roku 2020 vede statistiku. Ve zmíněném roce zasahovala kvůli dvacítce cyklistů na elektrokolech, loni už jich bylo sedmadvacet.
„Problém přichází, když starší člověk, který nejezdil dlouho na kole vyrazí do hor na jeho elektro variantě. Jede vyšší rychlostí po cestě, která není z nejrovnějších, a je pravděpodobné, že to fyzicky a dovednostně nezvládne. Stává se tak větším rizikem než mladíci se skvělou fyzičkou,“ upozornil náčelník Horské služby České republiky René Mašín.
Závažným problémem je u cyklistů alkohol. Každý zhruba čtvrtý jezdec na kole, který v loňském roce zavinil jednu z 2834 nehod, byl pod vlivem alkoholu. Dvě třetiny jich přitom nadýchaly přes 1,51 promile.
Vliv alkoholu u cyklistů je podobný jako u řidičů motorových vozidel. „Dodává jim sebedůvěru, a přitom snižuje vnímaní, zpomaluje reakce, zhoršuje schopnost řídit. Hladina alkoholu ve výši 0,8 promile zvyšuje riziko účasti řidiče automobilu na zaviněné dopravní nehodě zhruba pětkrát, u cyklisty až dvacetkrát,“ zdůraznila dopravní expertka z Týmu silniční bezpečnosti Markéta Novotná.
Hrozí vysoké pokuty
Člověku, který jede na kole pod vlivem alkoholu, hrozí sankce ve správním řízení od 2500 korun do 20 tisíc korun. Pokud policisté u cyklisty zjistí takzvaný stav vylučující způsobilost, může dostat pokutu od 25 do 50 tisíc korun.