Bájné Amazonky mohly skutečně existovat. Archeologové podle deníku The Guardian uvedli, že tomu nasvědčují vykopávky hrobů z doby bronzové nacházející se v ázerbájdžánské autonomní oblasti Nachičevan. Ženy zde byly před čtyřmi tisíci lety pohřbené se zbraněmi, jako jsou bronzové dýky, palcáty, hroty šípů, a také se vzácnými šperky.

Největší masový hrob v Evropě vědci objevili blízko českých hranic:

Archeologové v Norimberku nalezli nejspíš největší masový hrob v Evropě.
Blízko Česka objevili největší masový hrob v Evropě. Mrtví v něm i seděli

Díky některým kostrám vědci zjistili, že ženy hojně používaly luky. „Jejich prsty jsou pokřivené z častého používání starověkých střelných zbraní. Ke změnám na kloubech by nedošlo jen z lovu. Muselo to být trvalou praxí,“ vysvětlila pro list Observer historička Bettany Hughesová.

Archeologické vykopávky Amazonek v Rusku:

Expertka známá z televizních dokumentů dále uvedla, že kostní důkazy z Kavkazu také ukazují jasné známky častého sezení v sedle. „Pánve jsou kvůli hojné jízdě na koni v podstatě otevřené,“ přiblížila Hughesová.

„Ukazuje to, že za mýty a legendami o starověkém Řecku se skrývá pravda,“ uvedla historička. K nálezu rovněž sdělila, že šperky byly z karneolu (polodrahokamu používaného od starověku), což může značit vysoké postavení žen. Nejčastěji jej totiž měly velekněžky nebo bohyně.

Zdroj: Youtube

Podle Hughesové je tento důkaz velmi významný, jelikož navazuje na předchozí nálezy. V roce 2019 vědci v Rusku nalezli ostatky čtyř bojovnic pohřbených s kopími a hroty šípů.

O dva roky dříve arménští archeologové objevili kostru ženy, která zřejmě zemřela na následky zranění v boji, protože měla v noze ponechaný hrot šípu. V devadesátých letech 20. století podle The Guardian odborníci poblíž Kazachstánu nalezli rovněž ženské ostatky pohřbené s dýkou.

Válečnici s hrotem v noze nalezli v roce 2017 arménští archeologové:

Archeologové a historici se však domnívají, že pro jasné potvrzení existence Amazonek budou nutné ještě další výzkumy. „Potřebujeme najít další ostatky,“ prohlásila Hughesová, která plánuje nálezy odhalit veřejnosti v dubnu prostřednictvím dokumentární série Poklady světa Bettany Hughesové na televizní stanici Channel 4.

Mytologické válečnice

V řeckých legendách byly Amazonky obávané bojovnice, které žily na okraji známého světa, respektive na severním pobřeží Malé Asie nebo východněji ke Kavkazu, a někdy se uvádí i Krym.

Měly být národem, kterému vládly ženy. Novorozené chlapce zabíjely nebo posílaly k jejich otcům. Ponechávaly si pouze dívky, které cvičily v boji a v lovu. „Amazonky jsou od slova amazoi, tedy bezprsé, protože si prý odstraňovaly pravé ňadro, aby jim nepřekáželo v užívání luku a oštěpu,“ uvádí se v publikaci Ottův slovník naučný.

Pohřebiště bez těl je pro vědce záhadou:

Archeologové v hrobech často nacházejí ostatky. Pohřebiště Tainiaro je ale záhadou. V jámách těla totiž chybí. Proč? To se pokusili zjistit finští vědci. Ilustrační snímek
Pohřebiště u polárního kruhu je záhadou. Je zde až 200 děr, těla ale chybí

O neohrožených válečnicích se zmiňoval už Homér v Iliadě. Mezi nejslavnější báje patří například Héraklův devátý úkol, v němž měl získat pás královny Amazonek Hippolyty. Při této události padla do zajetí i vůdkyně Antiopa, která se později stala ženou Thésea a kvůli lásce zemřela při obraně Athén.

Národ žen figuroval i při dobývání Tróje. Řecký hrdina Achilles bojoval s královnou Penthesileou, kterou zabil. Amazonky dostaly zpět její tělo, avšak přísahou se musely zavázat, že už nikdy proti Řekům nezvednou zbraně.

Oblíbené v popkultuře i umění

Odkaz Amazonek je také velmi populární ve filmovém a televizním průmyslu. Ženské hrdinky bájného národa figurovaly v mnoha hlavních i důležitých vedlejších rolích. Za zmínku stojí filmy Herkules a Amazonky nebo Wonder Woman, která vznikla na základě komiksové předlohy a bude mít i vlastní videohru. Z televizních seriálů byla například oblíbená Xena, která rovněž dostala i celovečerní snímek.

Amazonky jsou oblíbeným námětem pro díla v umění i popkultuře:

Bitvy Amazonek proti Řekům byly i častým námětem tvorby antických umělců. Jejich díla se nejčastěji zachovala na vázových malbách či reliéfech. Z novodobých obrazů je asi nejznámějším dílem Bitva Amazonek od Petra Paula Rubense z roku 1618, kterou je možné vidět v mnichovské Pinakotéce.