Všechny hroby se nacházely mimo areál hřbitova za hřbitovní zdí. Možné důvody jsou dva. Hřbitov mohl být původně rozsáhlejší a postupem času se zmenšil. Posunem hřbitovní zdi se pak některé z hrobů ocitly mimo tento prostor.

„Druhá možnost je taková, že ti jedinci byli záměrně uloženi za hřbitovní zeď. Možná z toho důvodu, že nemohli být pohřbeni v posvěcené půdě hřbitova. Mohli to být nějací delikventi nebo osoby, které spáchaly trestný čin nebo se něčím provinily. Ale na druhou stranu to může souviset i s nějakým konfliktem, který se v novověku odehrál kolem Třeboně a byli tam padlí, nebo i se špitálem, který se nacházel poblíž kostela," vyslovila domněnky archeoložka Muzea Jindřichohradecka Gabriela Kocinová.

Dvě anomálie 

Archeologům zamotaly hlavy také dvě anomálie, které se vymykají tehdejšímu způsobu pohřbívání. „Jednak to byl dvojhrob, kdy do rozsáhlejší hrobové jámy byli uloženi dva jedinci současně a to tak, že se jejich paže vzájemně dotýkaly nebo dokonce křížily. Ve druhém případě se jednalo o jedince, který byl uložen v nestandardní poloze. Nikoliv na zádech, ale na břiše, což je věc, která se příliš často neobjevuje. Ruce měl uložené pod břichem, takže je jasné, že do hrobu nebyl vhozen ale záměrně takto uložen," popsala Kocinová. Podle ní mohlo jít například o člověka, který spáchal trestný čin, a proto byl uložen odlišně nebo i cizince, případně příslušníka jiného vyznání.

Pohled na jednu z ploch výzkumu s patrnými řadami kůlových jam z mladší doby kamenné, které původně tvořily konstrukci tzv. dlouhého domu
OBRAZEM: Jičínská venuše? Archeologové našli kus vzácné sošky z neolitu

Stáří sedmadvaceti kostrových hrobů archeologové odhadují na závěr 16. až průběh 18. století. „Kolem roku 1800 se v místě podle historických pramenů nacházel rybník, který zasahoval až k hřbitovní zdi a předpokládáme, že v této době už se tu nepohřbívalo. V dataci nám pomohl také nález mince, která se nacházela v zásypu jednoho z hrobů. Jde o jeden krejcar z doby Marie Terezie z roku 1762," přiblížila archeoložka.

Všechny kosterní ostatky archeologové vyjmuli ze země a odvezli do muzea. Postupně projdou antropologickým výzkumem, který určí pohlaví zemřelých, jejich věk, výšku, ale také možná zranění nebo zdravotní stav. Po dokončení antropologické analýzy budou ostatky přepohřbeny zpět do země, pravděpodobně do prostoru hřbitova u kostela sv. Alžběty v Třeboni.