Vědci pomocí radiokarbonové metody datování potvrdili, že v Bibli zmíněné události odehrávající se v Jeruzalémě byly skutečné. Ve studii zveřejněné v odborném časopisu PNAS zjistili, že ve svaté knize jsou podle pravdy zaznamenané momenty osídlení, velkého zemětřesení i zničení města Babyloňany.

Výzkumem odhalili nové důkazy o osídlení dnes hlavního města Izraele, které mělo nastat v 12. a 10. století před naším letopočtem. Dále se dozvěděli, že v 9. století tehdejší obyvatelé rozšířili sídlo směrem na západ.

Kdy se narodil Ježíš? Shodnout se neumí ani odborníci:

Kdy se narodil Ježíš? Vlastně nevíme, dat, z nichž si můžeme vybrat, je celá řada. Jedno připadá i na 17. listopad roku tři před naším letopočtem.
Kdy se narodil Ježíš? Možná už v listopadu. A možná tři roky před Kristem

Moderní technologie expertům také umožnily najít důkazy o zemětřesení, které Jeruzalém utrpěl v 8. století před naším letopočtem. K odhalení jim přispěl nález vrstvy zřícených kamenů a poškozených stavebních materiálů. Podle mladších vzorků zjistili, že po přírodní katastrofě následovala rekonstrukce města.

„Událost je zmíněná v Bibli, ale dříve nikdo nestanovil, kdy se stala,“ uvedla pro server Live Science hlavní autorka studie, archeoložka Elisabetta Boarettová z Weizmannova vědeckého institutu v izraelském Rehovotu.

Po zemětřesení podle vědců mělo následovat období relativní ekonomické a politické stability. Svědčí o tom známky delšího využívání některých lokalit.

Vědci potvrdili některé události z Bible:

Zdroj: Youtube

Klidné období zahrnující i neustálý přísun nových osadníků však skončilo v roce 586 před naším letopočtem mohutným požárem. Server New Scientist připomněl, že Jeruzalém napadli Babyloňané. Král Nebukadnesar II. nechal zničit významný první Šalamounův chrám a vojáci měli také za úkol důkladně město vypálit a většinu obyvatel odvézt do zajetí.

Tomu, že s největší pravděpodobností je takzvaná babylonská zkáza založená na skutečných událostech, nasvědčovalo, že o ní psaly kromě Bible i novobabylonské záznamy. Navíc vědci v minulosti nalezli dílčí pozůstatky potvrzující zničení Jeruzaléma před 2 500 lety, například analýzou chemických stop zuhelnatělé budovy. Tentokrát ale požár archeologům sloužil jako výchozí bod, od kterého mohli datovat starší události.

Moderní výzkum

K datování událostí zmíněných v Bibli vědci v nejnovější studii zkoumali usazeniny z lidských obydlí a koncentrace uhlíku v zuhelnatělých materiálech. Dokázali tak určit stáří 103 vzorků různých pozůstatků, které podle výsledků spadaly do období mezi lety 770 a 420 před naším letopočtem.

K potvrzení biblických událostí vědci použili moderní technologie:

K výsledkům jim pomohla aplikace radiokarbonového datování společně s takzvanou mikroarcheologií, tedy analytickou metodou využívající vyspělé technologie. Správnost datování pak ověřili porovnáním atmosférického radiouhlíku vzorků usazenin a letokruhů stromů, které rostly v letech 624 až 572 před naším letopočtem.

Někteří vědci zjištění rozporují

S výzkumem, respektive s chronologií událostí, ale někteří vědci nesouhlasí. Důvodem je spolehlivost vzorků. „Mnoho z nich nemá ideální archeologické předpoklady,“ uvedl pro Live Science archeolog Israel Finkelstein z Telavivské univerzity. Doplnil, že vzorky pouze z jedné z pěti lokalit lze považovat za spolehlivé.

Dalším důvodem je, že určit přesnou dobu v tomto období pomocí radiokarbonového datování je velmi obtížné. „Je to možná proto, že tehdejší nižší sluneční aktivita produkovala méně izotopu uhlíku, který se v metodě používá,“ sdělil Finkelstein.

Proč Jonáše spolkla velká ryba? A kdo pomáhal Noemovi stavět archu? Vyzkoušejte své znalosti o biblických bříbězích:

Holanďan Johan Huibers postavil archu podle biblického popisu. Je dlouhá 130 metrů, široká 29 metrů a vysoká 23 metrů.
KVÍZ: Noe, Jonáš, 10 ran egyptských. Tyto biblické příběhy by měl znát i ateista

Výsledky podle Finkelsteina zpochybňuje i použití vzorků pocházejících z jednoho místa, které údajně nemělo být postihnuto zemětřesením ani babylonským nájezdem.

Izraelský vědec však uznal, že se jedná o důležitý krok k výzkumu zajímavých událostí zmíněných v Bibli a zjištění historické skutečnosti.

Mojžíš pod vědeckým dohledem

Asi nejznámějším příběhem z Bible je Mojžíšovo osvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Vědci se však zaměřili na situaci, kdy měl Mojžíš přijít ke keři, který samovolně vzplál, a poté měl pastýř získat schopnost komunikace s Bohem.

Vědeckým vysvětlením může být, že keř byl pravděpodobně akácie rostoucí ve vulkanické oblasti a horkem mohlo dojít ke vzplanutí rostliny. Hlasy pak mohly způsobit halucinace. Podle jedné teorie se Mojžíš mohl nadýchat výparů, druhá teorie předpokládá, že snědl halucinogenní byliny.

Vědci se snaží vysvětlit Mojžíšův příběh:

Zdroj: Youtube

Výzkumníci hledali odpovědi i na Deset ran egyptských. Jedna z teorií předpokládá, že údajná krev v řece Nil mohla být červená hlína, kterou Egypťané těžili po proudu řeky. Kvůli znečištěné vodě pak došlo k masové migraci žab do měst. Když obojživelníci uhynuli, krmily se jimi štěnice i mouchy, čímž došlo k jejich nárůstu. Znečištěná voda ovlivnila i pole v její blízkosti, na nichž se pásl dobytek, což vedlo k jeho onemocnění a rozšíření moru. Jelikož lidé s nimi byli v kontaktu, případně je jedli, nakazili se také. Pohromy v podobě krupobití a kobylek je pak možné vysvětlit zkrátka fungováním přírody. Tmu mohla způsobit silná písečná bouře. Následkem všech těchto událostí pak lidé mohli mít oslabený imunitní systém, což zapříčinilo úmrtí dětí.

Tezí, jak z vědeckého hlediska mohlo k pohromám dojít, existuje víc. Příběhem o Mojžíšovi z biblického i vědeckého pohledu se zabývá i nový dokumentární seriál Bible: Příběh o Mojžíšovi, který je dostupný na streamovací platformě Netflix.