Zjišťovací průzkum vypadá tak, že v trase budoucích silnic odkryje bagr v terénu ornici v rýze široké přes jeden metr. A lokality, kde se „něco“ objeví, archeologové prozkoumají podrobněji při plošném záchranném průzkumu. „Na budoucí hlavní trase dálnice D6 mezi Petrohradem a Lubencem v délce 12 kilometrů aktuálně probíhá zjišťovací archeologický průzkum, který potrvá do konce ledna. Archeologové zaznamenali čtyři zajímavé lokality. Dvě z doby pravěké, mladší dobu bronzovou a cihelnu,“ uvedla mluvčí ŘSD Dana Zikešová.

„V případě dvou pravěkých lokalit můžeme na základě současných informací říci pouze to, že se jedná o zemědělský pravěk. Výzkum je v počátku. Keramické zlomky, které archeologové zatím získali, nenesou signifikantní znaky, které by dataci upřesnily,“ doplnila Zikešová.

Cihly opatřené značkami

Co se týká cihelny, narazilo se na základy staveb, které s cihelnou souvisely. „Že se jednalo o cihelnu, víme z historických map. Z této lokality máme i cihly opatřené značkami a během další fáze výzkumu se archeologové budou zabývat i její historií,“ sdělila mluvčí k dosavadním nálezům na jihu Ústeckého kraje.

Psí známky Karla Zieglera, desátníka a zdravotníka rakousko-uherské armády se vrátily domů, do Ústí, po více než sto letech, kdy je jejich vlastník nosil v malém kovovém pouzdru na krku. Na snímcích je předvádí kurátor ústecké sbírky Martin Krsek
Malé, ale unikátní. Psí známky ústeckého vojáka se vrátily domů po sto letech

Podobně archeologové postupovali i v případě navazujících obchvatů Hořoviček a Hořesedel. „Na základě zjišťovacího průzkumu jsme vytipovali čtyři lokality, které jsme podrobili podrobnějšímu výzkumu,“ sdělil Radek Balý, ředitel České společnosti archeologické, která pro ŘSD trasu budoucí dálnice a s ní spojených dalších nových silnic v okolí zkoumala.

Archeologové narazili například na sídliště prvních zemědělců, konkrétně na kulturu s lineární keramikou (5500 až 5000 let před naším letopočtem) a kulturu s vypíchanou keramikou (5000 až 4500 let př. n. l.). „Obě kultury jsou zastoupené pozůstatky kůlovitých dlouhých domů, stavebními jámami a zásobnicemi,“ připomněla vedoucí archeologického průzkumu Dana Stolzová.

Ve střední Evropě nemá obdoby

Nejzajímavějším nalezeným objektem je unikátní pec, která pravděpodobně sloužila na výpal keramiky a ve střední Evropě nemá obdoby. Její vzorky jsou nyní na analýzách a odborníci ji dále zkoumají. Archeologové u Hořoviček a Hořesedel nalezli přibližně 15 tisíc předmětů a přes 3 500 jich prozkoumali. Šlo hlavně o keramické zlomky, zvířecí kosti, kamenné nástroje, ale i šperky a kovové artefakty.

Zajímavé nálezy přinesla nedávno i stavba dálnice D7 Praha – Chomutov na Lounsku. U Chlumčan archeologové objevili hroby, kostry a základy domů a dalších objektů staré i více než sedm tisíc let. „Během záchranného výzkumu jsme prozkoumali celkem 473 archeologických objektů dokládajících sídelní i funerální aktivity z období mladší doby kamenné – neolitu, starší a mladší doby bronzové,“ přiblížil vedoucí výzkumu Vít Hadrava z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Archeologové nalezli v trase budoucí dálnice D35 u Svitav zaniklou vesnici
Studny či hračky. Archeologové našli na trase D35 u Opatovce zaniklou vesnici

Největší skupinu tvoří archeologické situace datované do období mladší doby kamenné, náležející zmíněné kultuře s lineární keramikou. „V tomto období dochází na našem území k převratné společenské, kulturní a ekonomické změně, související s šířením nového způsobu života, obživy a technologií. Základními znaky jsou především zakládání stálých sídlišť s architekturou dlouhých dřevěných domů, pěstování kulturních zemědělských plodin a chov dobytka, výroba keramických nádob broušených a vrtaných kamenných nástrojů a rozvoj výroby textilu,“ popsal archeolog.

Při výstavbě dálnice D7 u Loun se našlo pohřebiště z pozdní doby kamenné. Archeologům se podařilo odkrýt tři hroby na západním okraji obchvatu Loun, v místě, kde se rozšířila mimoúrovňová křižovatka ve směru na Žatec. Ačkoliv se nedochovaly kosterní pozůstatky lidí, potěšila je zajímavá výbava, která poodhalila, jak vypadal v regionu život v době zhruba 2500 let před naším letopočtem.