Nový objev: Vědci přišli na to, kdy začal předchůdce člověka chodit po dvou

V roce 2001 se na území dnešního Čadu v Toros-Menala našly fosilie stehenní kosti (femuru) a předloktí (ulny) hominida Sahelanthropus tchadensis (česky Sahelský člověk z Čadu, případně Sahelantrop čadský). Ten vývojově stojí velmi blízko poslednímu společnému předku moderních šimpanzů a lidí. Tyto pozůstatky nyní podrobně analyzoval vědecký tým, aby zjistil, jak se Sahelantrop pohyboval. Výsledky svého bádání publikoval v časopise Nature.

Úlomek lidské čelisti starý 1,4 milionu let vzrušil vědce. Může přepsat učebnice

Tým došel k závěru, že Sahelantrop, který obýval Zemi asi před 6,8 až 7,2 miliony let, se asi před sedmi miliony let začal pohybovat na dvou nohách. Je přitom pravděpodobné, že zároveň lezl po stromech za pomoci všech čtyř končetin.

K lezení čtyři končetiny, k pohybu po zemi dvě

Vědci došli k tomuto závěru porovnáním fosílií stehen a předloktí Sahelantropa s odpovídajícími kostmi lidí, šimpanzů a goril. Tak dokázali zjistit mechaniku používání těchto částí těla, a tím i to, jak se daný druh pohyboval.

K odpovědi na otázku, zda Sahelantrop čadský chodil po dvou nebo čtyřech, použil tým celkem 20 různých charakteristik zkamenělých kostí, včetně vnějšího tvaru pozůstatků a vnitřních struktur, prostudovaných pomocí rentgenové mikrotomografie.

Došel k závěru, že nejpravděpodobnějším scénářem pohybu Sahelantropa čadského byla „běžná bipedita“, tedy chůze po dvou nohách. Doplňovalo ji šplhání po stromech.

Podle některých náznaků ale tento druh šplhal po stromech jiným způsobem, než třeba dnešní gorily nebo šimpanzi. Zatímco ti se spíše opírají o prsty a prstní kosti, Sahelantrop používal pevné úchopy rukou. „Zakřivení a průřezové geometrické vlastnosti loketní kosti svědčí o obvyklém stromovém chování, včetně šplhání a/nebo ‚obezřetného šplhání‘, spíše než o chůzi po čtyřech po zemi,“ píší vědci.

Napověděla to už lebka

Výzkum staví na dřívější studii fosílie lebky vykopané na stejném místě. O té se předpokládá, že také patří Sahelantropovi. Už její analýza totiž naznačovala, že tito tvorové podobní opicím byli dvounozí.

Fosilie z kolébky lidstva mohou být až o milion let starší, než se dosud myslelo

Tito raní hominini žili pravděpodobně v prostředí, v němž se mísily lesy, palmové háje a pastviny, takže si vodu i potravu mohli hledat jak pomocí chůze po dvou nohách, tak šplháním po stromech.

„Nejšetrnější hypotézou zůstává, že postkraniální morfologie Sahelanthropa ukazuje na bipedalitu. Jakákoli jiná hypotéza by soubor rysů prezentovaných materiálem z Čadu vysvětlovala s menší silou,“ píší vědci.