To se společně s další stovkou předmětů nacházelo uvnitř pravěkého komorového neporušeného hrobu, jehož původ odborníci odhadli na období kolem roku 500 před naším letopočtem, což odpovídá přelomu starší a mladší doby halštatské, tedy době bronzové.

Paradoxem je, že v hrobě archeologové nenašli ani jednu kost.

„Tento muž, který si nepřál zveřejnit své jméno, nám nález okamžitě nahlásil. Po ohledání místa jsme začátkem loňského listopadu začali s archeologickým výzkumem, který přinesl výjimečné a nečekané výsledky. Nálezce si nenárokoval žádnou odměnu, která mu náleží. Vlastníkem objevu je nyní Karlovarský kraj, který by v případě odměny vyplatil deset procent z ceny drahého kovu. Jaká je celková hodnota předmětů, které byly v hrobě v Močidleci nalezeny, se v tuto chvíli nedá určit,“ uvedl karlovarský archeolog Jiří Klsák, který se na vykopávkách pod bájnou horou Vladař podílel.

Mumie z půdy domu v Opavici na Krnovsku dostala jméno Čupakabra
Poklad z půdy. Zvířecí mumie dostala jméno Čupakabra, v obci se stala atrakcí

„Odhaduji, že minimálně rok se budou jednotlivé díly konzervovat a následně budou vystaveny pro veřejnost v karlovarském muzeu,“ doplnil Milan Metlička ze Západočeského muzea v Plzni, který má na starosti konzervaci nalezených předmětů, a pokračoval: „Nejenže nálezce nepožadoval žádnou odměnu, ale na průzkumu se navíc podílel jako brigádník. Svými historickými informacemi nás velmi překvapil.“

Unikátní nález 

Odborníci nález považují za velmi unikátní, který nemá v Karlovarském kraji konkurenta. Zařazují ho dokonce mezi desítku nejvýznamnějších podobných hrobů v České republice. Díky velkému množství jantarových předmětů a šperků je označován i za nejbohatší hrob na území státu.

Rituální obeť, nebo upuštěný nákup? Veřejnost má různé teorie, odborníci ale pracují s pravděpodobnější a jednodušší variantou
Archeologové našli pod D35 záhadnou kostru krávy. Teorie o jejím původu se různí

Okolí bájné hory Vladař hledače pokladů i historiky přitahuje. V minulosti tam archeologové provedli několik výzkumů, které odhalily cisterny na vodu, dvě sloužily i pro dobytek. Datují je na 400 let před naším letopočtem. Průzkumy tak potvrdily osídlení Vladaře dávno před naším letopočtem.

Hrob byl výjimečně bohatý.Hrob byl výjimečně bohatýZdroj: Muzeum KV

„V hrobě se nedochovaly žádné kosterní pozůstatky. Že šlo skutečně o hrob, víme ale s určitostí, a to díky rozmístěným nalezeným předmětům, šperkům i třeba dvěma kolům od vozu. Pohřbívání do vozu nebo jen s koly bylo v té době běžné. Zdejší půdy jsou hodně jílové, prostředí je tedy značně vlhké a agresivní, kvůli čemuž se kosti nedochovaly,“ vysvětlil archeolog Klsák.

Žena, nebo muž? 

Historici tak nevědí, kdo v hrobě ležel - zda to byla žena, nebo muž, jak byl starý či jak zemřel. Podle šperků – zlatých náušnic, zlatých náramků, masivního jantarového náhrdelníku i bronzového zrcadla, které když se vyleštilo, skutečně nabízelo odraz dotyčného, lze usuzovat, že šlo o významnou osobu. „Předpokládáme, že jantar pocházel z okolí Baltu, zrcadlo mohlo být vyrobeno v severní Itálii. Tyto předměty dokazují, jak velký obchod v té době už panoval,“ konstatoval Klsák.

Diadém není diadém. Šperk z doby bronzové je údajně zlatý ozdobný pásek
Zvrat v nálezu století? Zlatý poklad z Opavy není čelenkou, ale ozdobným páskem

Zaměstnanci muzeí jsou, co se týče daných nálezů v této oblasti, ale spíše skeptičtí. „Už dříve jsme území zkoumali detektory. Nyní jsme prohledali hektarovou plochu a nic víc jsme nenalezli,“ uzavřeli.