Záchranný výzkum byl Českou společností archeologickou zahájen letos v březnu. Pozornost se ze začátku soustředila na lokalitu Novodvorský potok a Kolešov III, posléze na archeologicky nejbohatší lokalitu Hořovičky.

Na Novodvorském potoce ve spodní části archeologové objevili sídliště prvních zemědělců z období neolitu. Nálezy ukázaly, že jsou zde zastoupeny jak kultura s lineární keramikou, tak kultura s vypíchanou keramikou. Našly se zde dlouhé kůlové domy, hliníky, stavební jámy či zásobnice. „Objekty jsou bohaté na keramiku a štípanou industrii. Doloženo je i několik kusů broušené industrie. Zajímavostí je, že se lokalita nachází v řečišti třetihorní řeky, která směřovala od Brd na Mostecko,“ konstatoval Martin Buček z Ředitelství silnic a dálnic.

V horní části lokality Novodvorský potok pak byly odkryty další sídlištní objekty, které zatím nebyly blíže zkoumány. Zřejmě se ale jedná o pozůstatky období mladšího zemědělského pravěku, patrně mladší doby bronzové.

Na Mušově u novomlýnských nádrží pokračuje archeologický výzkum jednoho z největších pohřebišť germánských Langobardů ze šestého století našeho letopočtu. Zaujal objev téměř neporušené kostry bojovníka, který byl pochovaný s kopím a svými dvěma psy.
Pohřbili ho s kopím i se psy. U Mušova objevili ostatky langobardského bojovníka

Na lokalitě Kolešov III archeologové objevili polykulturní sídliště. Překrývají se zde objekty ze starší doby bronzové, mladší a pozdní doby bronzové, bylanské kultury (starší doba železná) a doby časně laténské, která tak dokládá osídlení místa Kelty. Lokalita vydala mnoho zajímavých nálezů, ať už se jedná o bylanskou černo-šedou tuhovanou keramiku s vlešťovanými geometrickými vzory, bronzovou ptačí sponu, zdobené přesleny, bronzovou jehlu s ouškem na šití, vzácný kostěný knoflík se dvěma dírkami z mladší doby bronzové či dokonce jantarem. K zajímavým objevům patří i hrob muže ze starší doby bronzové, bohužel je bez pohřební výbavy.

V Hořovičkách výzkum stále probíhá a kromě neolitických objektů kultury s vypíchanou keramikou jsou zde dokumentovány sídlištní a výrobní objekty doby římské. Archeologové zde objevili například areál na výrobu železa s tavící pecí, vyhřívacími a pražícími jámami a železářskou a kovářskou struskou. Ve spodní části lokality nedaleko silnice na Vrbici pak narazili na příkop a za ním žlab se zbytky kůlů. „Předpokládá se, že se toto ohrazení vztahuje ke germánskému osídlení a dokládá tak přítomnost opevněného dvorce. Potvrzení této hypotézy přinese však až jeho detailnější prozkoumání,“ dodal Buček.