Posezení u piva nad rybí polévkou si užívali už staří Sumeřané před téměř pěti tisíc lety. Potvrdilo to bádání amerických a italských archeologů v starověkém městě Lagaši, o kterém informovala agentura AFP.

„Našli jsme starověku hrncovou chladničku, stovky nádob připravených k podávání, i se zbytky ryb, lavice, kde si lidé mohli sednout a za ledničkou je pec, ve které se dalo vařit,“ popsala výsledek výzkumu jeho vedoucí Holly Pittmanová z Pensylvánské university. Na dlouhodobém výzkumu důležité sumerské lokality spolupracuje také universita v italské Pise.

Lidé se v sumerské taverně scházeli v době největší slávy Lagaše asi 2700 let před naším letopočtem a archeologové ji našli asi půl metrů pod současným povrchem. Jak doplňuje CNN, rozdělená byla do dvou částí. Archeologové našli nejprve otevřený dvůr a poté místnost se zmíněnými lavicemi, pecí a „lednicí“.

Přímo hospodu začali odkrývat v další etapě. „Myslím, že jako první jsme našli právě velmi velkou pec a ta byla opravdu krásná. Kvůli tomu, jak se v ní během užívání podařilo spálit různé věci, a jak se tam ukládal popel, zanechala v půdě jakési duhové zbarvení a její vnitřek rámují velké cihly,“ popsal Reed Goodman, archeolog z Pensylvánské university.

Zdroj: Youtube

Vedoucí výzkumu Pittmanová vysvětlila, proč badatelé začali nalezenému podniku říkat taverna. „Bylo to místo, kam se chodili lidé, obyčejní lidé, najíst a nebyla to domácnost. A pro Sumeřany bylo nejběžnějším pitím pivo, pili ho víc než vodu, proto taverna,“ vysvětlila Pittmanová.

Dodala, že v jednom z chrámů v oblasti starověkého souměstí nedaleko soutoku Eufratu a Tigridu našli badatelé klínopisnou tabulku s receptem na vaření piva. „Lagaš byl jedním z důležitých měst jižního Iráku. Živobytí jeho obyvatel záviselo na zemědělství, chovu dobytka, rybolovu, ale také na výměně zboží,“ řekl pro AFP irácký archeolog Baker Azab Wali, který na vykopávkách spolupracoval.

Světový unikát hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic na výstavě ve Vlastivědném muzeu Olomouc v roce 2020.
K nálezu století pomohl zloděj písku. Keltská hlava zřejmě patřila druidovi

Nynější výzkum badatelé cílevědomě zaměřili na oblast města, kde žili obyčejní lidé. Podle Goodmana totiž ani sumerskou společnost netvořily jen elity a otroci. „Skutečnost, že existuje veřejné místo, kde se lidé mohou sejít, dát si pivo a sníst rybí polévku ukazuje, že to nejsou nevolníci lopotící se pod tyranií králů. Už jen to nám ukazuje mnohem barvitější historii města,“ uvažoval Goodman pro CNN.

Badatelé z Pensylvánské university na vykopávkách ve starověké Mezopotámii pracují od třicátých let minulého století, kdy se podíleli na zkoumání lokality slavného Uru. V Lagaši kopou od roku 2019.