Dosavadní nálezy naznačují, že epidemie střevních parazitů byly v Evropě po tisíce let běžné mezi bohatými i chudými. Tyto drobné červy pravděpodobně přenášeli i lidé, kteří postavili komplex menhirů a kamenných kruhů Stonehenge. 

Stonehenge
Stonehenge nemusel být rituálním místem, vědec přišel se zajímavou studií

V nedaleké osadě Durrington Walls, neolitickém sídlišti, kde archeologové předpokládají, že stavitelé Stonehenge kdysi žili, našli vědci vajíčka střevních parazitů, která se skrývala v pěti zkamenělých výkalech. Zachovalé koprolity jsou staré více než 4,5 tisíce let. Jeden z nich byl lidský, čtyři psí. Nález ukázal, že čtyři z pěti těchto výkalů obsahovaly oválná vajíčka kapilárních červů, nám všem známé tasemnice.

Oblíbená pochoutka: vnitřnosti

O tasemnicích je známo, že infikují dobytek a jiná pasoucí se zvířata. Skutečnost, že byla vajíčka nalezena právě v lidských výkalech, nabídla archeologům vodítko, aby zjistili, co mohli kdysi neolitičtí lidé při stavbě Stonehenge jíst.

V dobách kdy durringtonská komunita sestavovala obří, kamenný, starověký časoměrný systém, který se zachoval do dnešních dní, konzumovali lidé podle vědců nejčastěji syrová nebo nedostatečně tepelně upravená kravská střeva, plíce nebo játra. Pokud tedy byla kráva před zimní porážkou nakažena tasemnicí, mohl se tento hlíst velmi snadno usídlit v lidském střevě.

Stonehenge
Záhadné Stonehenge. Původně mohlo stát stovky kilometrů daleko, tvrdí vědci

„Nález vajíček kapilárních červů v lidských i psích koprolitech naznačuje, že lidé jedli vnitřní orgány nakažených zvířat a zbytky krmili i své psy,“  řekla pro server Science Alert paleopatoložka Evilena Anastasiouová, která výzkum prováděla během svého působení na Univerzitě Cambridge. Její zjištění podporují i předchozí archeologické výzkumy v Durringtonu, které naznačily, že byla hospodářská zvířata běžně porážena právě v zimním období.

Chemický rozbor pak ukázal, že některá v zimě zabitá hospodářská zvířata mohla být do Durringtonu přivezena z jiných částí jižní Anglie, nebo dokonce ze severu ostrova. 

Nový důkaz o rybolovu?

Kromě čtyř koprolitů s kapilárními červy obsahoval pátý, psí koprolit stopy tasemnice, která cíleně napadá sladkovodní ryby. Autoři studie, která vyšla v odborné publikaci Parasitology, uvedli, že tento nález je pozoruhodný. O rybolovu v období pozdního neolitu totiž existuje v Británii jen velmi málo důkazů. Jak se tedy pes k rybě dostal, je záhadou. 

V egyptských chrámech podle vědců voněla směsice různých olejů, a třeba i vůně pečeného masa.
Jak voněl starověký Egypt? Vědcům se podařilo namíchat Kleopatřin parfém

„Je to vůbec poprvé, co byli střevní paraziti nalezeni ve výkalech z dob neolitické Británie. A najít je v prostředí Stonehenge je opravdu významné. Typ nalezených parazitů odpovídá teorii a důkazům z předchozích výzkumů, které tvrdily, že stavitelé Stonehenge se v zimě oddávali hodům z čerstvě poražených zvířat,“ napsal ve zprávě ke studii archeolog Piers Mitchell z Cambridge. „Je až fascinující, jaké množství informací v sobě lidský trus zanechává a kolik nových a zásadních objevů mohou díky tomu vědci učinit. A mnohdy jim k tomu stačí jen několik drobných vajíček tasemnice," dodal.