Baltské moře bylo po celá staletí díky své poloze centrem námořních aktivit, zažilo mírumilovný obchod, ale i krvavé konflikty. Hlavně jejich vinou je nyní dno Baltu plné potopených lodí. V místních vodách lze najít desítky tisíc zachovalých vraků plavidel z téměř každé éry.

„A stále je mnoho těch, které ještě nebyly objeveny,“ uvedl potápěč a podmořský fotograf Jonas Dahm pro CNN Travel.

Ještě loni v prosinci například potápěči 120 kilometrů od pobřeží Litvy objevili obří vrak potopené lodi, jejíž původ zatím zůstává záhadou.

Jak to vypadá uvnitř lodí duchů? Dvojice švédských potápěčů na dně Baltu pořizuje dechberoucí fotografie:

Zdroj: Youtube

Dahm spolu s Carlem Douglasem už čtvrt století loví dávno ztracená plavidla a zkoumají jak jejich historii, tak aktuální stav. Své poznatky a působivé podmořské fotografie přinesli milovníci historie a dlouholetí přátelé čtenářům v knize s názvem Ghost Ships of the Baltic Sea (ve volném překladu Lodě duchů v Baltském moři). „Právě bohatství velmi dobře zachovalých vraků dělá z Baltského moře místo toho nejlepšího potápění na světě,“ vysvětlil Douglas.

Baltské moře je jednou z nejzajímavějších lokalit pro vrakové potápění. Podle některých zdrojů se v něm může nacházet až 100 tisíc vraků lodí. Mnohé z nich jsou díky studené vodě a absenci lodních červů zachovalejší než jinde na světě.

Oba průzkumníci se poprvé setkali koncem 90. let díky společným přátelům ve švédském Stockholmu. Dahm se potápěl už od dospívání a během povinné vojenské služby si zdokonaloval dovednosti ve fotografování pod vodou. Douglas se naproti tomu oceánu dlouho vyhýbal. „Bál jsem se vody. Ale věci, které často děsí, také fascinují,“ řekl novinářům CNN. Dodal, že po troše přesvědčování dal potápění šanci. Přiznává však, že na lodích dodnes dostává mořskou nemoc.

Na dně norského jezera Mjøsa nalezli vědci vrak lodi starý stovky let. K jejich překvapení byl téměř v neporušeném stavu:

Nejen oceány, ale i velká jezera skrývají na dně vraky lodí. Ilustrační snímek
Zamrzlý v čase. Na dně největšího norského jezera objevili středověký vrak

Zatímco Dahm opatřil společnou knihu fotografiemi, Douglas zajišťuje doprovodný text a oživuje tak zapomenuté příběhy ztroskotaných lodí a ztracených posádek. Kniha nabízí příspěvky odborníků, prostor však nechává také pro otázky a úvahy. „Psaní sleduje obrazy. Chceme, aby čtenář ty vraky skutečně cítil. Příliš mnoho informací to někdy může zkazit,“ míní autoři.

Ač se může zdát, že největším nepřítelem při fotografování vraků na dně moře je tma, podle Douglese se temnota dá naopak využít v umělcův prospěch. „Cílem je vyvážit přirozené světlo z povrchu pomocí baterek, a pokrýt tak co největší části vraku,“ vysvětlil. Fotografie jsou pak podle něj o to působivější.

Kromě světla jsou však s focením vraků spojeny další výzvy, zejména pak zima a neprůhledná viditelnost. Některé lodě totiž klesly i 110 metrů pod hladinu. „V takové hloubce nemáte moc času a není snadné pořídit fotografie přesně tak, jak chcete,“ nastínil možné komplikace Dahm.

Dvojice při pátrání po vracích lodí někdy dostává tipy od místních rybářů, jindy se vydává po stopách jiných potápěčů. „A někdy se na našem radaru objeví vrak úplně náhodně,“ upřesnil Douglas. Právě u anonymních lodí s neznámým příběhem pak oba rádi tráví čas zkoumáním jejich historie.

Vrak plný porcelánu

Jedním z Dahmových oblíbených objevů je loď, které přezdívá porcelánový vrak. Stále je totiž plný porcelánových pokladů, houslí, hliněných dýmek nebo kapesních hodinek. „Neznáme jméno lodě, nevíme, proč se potopila ani kam mířila. Víme jen, že měla cenný náklad a že nedorazila do cíle,“ popsal Dahm.

Zdroj: Youtube

I kvůli nezměrnému bohatství však na dně Baltu stále přibývá případů rabování, při němž si sportovní potápěči i zločinecké gangy odnáší z lodí předměty po desítkách. Artefakty si pak nechávají na památku, nebo je zpeněžují. Jen v okolí Stockholmu je prakticky vyrabovaných vraků minimálně šest, a úřady za tyto přečiny začaly rozdávat podmíněné tresty.

Podobné chování však není případem Dahma s Douglasem, kteří si naopak dávají dobrý pozor, aby vraky během průzkumu nepoškodili. Chtějí zachovat jak ztroskotané památky, tak mořský život a s respektem a péčí přistupují i k pořizování fotografií.

Experti vytvořili vůbec první 3D skeny vraku Titaniku, které ho ukazují v plné velikosti:

Vědci vytvořili nové digitální skeny vraku známé lodi. Ilustrační snímek
Vrak Titaniku, jak ho ještě nikdo neviděl. Vědci zveřejnili 3D skeny slavné lodi

„V mnoha případech jde o katastrofy, při kterých přišli o život lidé, a to za hrozných okolností. Proto navštěvujeme tato místa s obrovským respektem a děláme vše, abychom uctili oběti a vyprávěli příběh o tom, co se jim stalo,“ vysvětlil Douglas.

Ne každý osud ztroskotané lodě je nakonec možné odhalit, ale i v neznámu obklopujícím vraky nacházejí potápěči něco podivně uspokojujícího. „Někdy nakonec musíme rezignovat s tím, že se celou historii nedozvíme. Ale i tyto záhadné lodě jsou pro nás velmi atraktivní,“ prozradil Douglas.

Zdroj: Youtube

Dahm pak kolegu doplnil: „Odpovědi na všechny své otázky se pravděpodobně nikdy nedozvím, ale to je v pořádku. Většina vraků stejně nikdy neodhalí všechna svá tajemství.“