Již v roce 2014 odborníci zjistili, že pod povrchem Země se může nacházet až třikrát více vody, než je jí ve všech oceánech dohromady. Nyní vědci pod dnem Pacifiku objevili horninu, která od počátku křídy absorbovala tolik vody, že v podstatě vytvořila obrovské podzemní moře. „Voda je zamčená v hornině, která před miliony lety po explozi sopky pokryla oblast o velikosti Spojených států,” uvedli v tiskové zprávě.

Výzkumníci při 3D mapování zlomu Hikurangi u východního pobřeží Severního ostrova Nového Zélandu zjistili, že tyto dávné horniny jsou abnormálně vlhké. Voda tvoří téměř polovinu objemu vyvrtaných vzorků. „Normální oceánská kůra, jakmile dosáhne stáří kolem sedmi až deseti milionů let, by měla obsahovat mnohem méně vody,” řekl hlavní autor studie Andrew Gase z Institutu geofyziky Texaské univerzity.

Mořský geofyzik a seismolog vysvětlil, že mělká moře, která před 120 až 125 miliony let sopečnou plošinu obklopovala, ji erodovala do podoby porézní včelí plástve. „Ta nasávala okolní vodu jako hydrogeologický kolektor,” uvedli vědci. V průběhu let se terén proměňoval a společně s tím, jak se měnil na jíl, nasával i více vody.

Pomalá zemětřesení

Vědci vysvětlili, že tato obrovská zásoba vody, kterou našli tři kilometry pod mořským dnem, by mohla být důvodem, proč je oblast typická takzvanými pomalými zemětřeseními, napsal server Live Science.

Tato neobvyklá zemětřesení, která na povrchu nemají téměř žádné ničivé důsledky, způsobuje tření tektonických desek s podzemními zásobami vody. V místě nálezu se noří pacifická tektonická deska pod australskou desku. Vzniklé otřesy mohou trvat i celé měsíce a přicházejí přibližně jednou za dva roky.

Vědci své výsledky zveřejnili v srpnu v časopise Science Advances. „Že to způsobuje pomalá zemětřesení, jsme předpokládali na základě laboratorních experimentů. Naznačovaly to i některé počítačové simulace. Existuje ale jen málo terénních experimentů, které by to ověřovaly v rámci celé tektonické desky,” uvedl spoluautor Demian Saffer.

Vědci plánují udělat hluboké vrty na dně oceánu, aby mohli s výzkumem pokračovat, napsal web Phys.org. „Zjistíme tím, jak hluboko tato zásobárna vody sahá a jaký vliv má na tlak v okolí zlomu,” dodal Gase. Potvrdit ale můžou jen fakt, že množství vody, které v tomto místě prosakuje dolů, je vyšší než je obvyklé.

U jádra Země je třikrát více vody než na jejím povrchu

Nejnovější objev vrátil na výsluní také výzkum z roku 2014, ve kterém vědci zmapovali obrovské množství vody, která leží jen nedaleko od zemského jádra. Podle odborníků může být v hornině zvané ringwoodit uchováno až třikrát více vody, než je na světě oceánů, informuje server Indy100.

| Video: Youtube

V hloubce téměř 650 kilometrů pod územím Spojených států je vrstva, která dokáže udržovat velké množství vody. „Ringwoodit je jako houba, která nasává vodu. V jeho krystalové struktuře je něco zvláštního,” řekl tehdy geofyzik Steve Jacobsen.

Vědci měli z tohoto objevu obzvláště radost, neboť v něm viděli důkaz o velkém koloběhu vody. „Může nám to pomoci vysvětlit obrovské množství kapalné vody na povrchu naší planety. Vědci po této chybějící hluboké vodě pátrají již desítky let,” prohlásil Jacobsen.

Odborníci zásobárnu vody objevili díky tomu, že seismologická zařízení v USA zachytila pod povrchem nečekané tlakové vlny. Při následném výzkumu zjistili, že se vlny pohybují v celém jádru planety, informoval web UNILAD.

Na základě toho potvrdili, že je vytváří voda, kterou udržuje ringwoodit. Ten může ve své molekulární stavbě obsahovat až 1,5 procenta vody. I pokud by obsahoval pouhé jedno procento, bylo by pod povrchem Země třikrát více vody než ve všech oceánech dohromady.

| Video: Youtube

Tento objev také podpořil názor, že voda na Zemi má původ uvnitř planety. Znamenalo by to, že nevznikla díky asteroidům a kometám, jak tvrdí nejrozšířenější teorie, podle níž vodu na Zemi přinesla při nárazech vesmírná tělesa z chladnější části sluneční soustavy, napsal server Futurism.