Až 600 metrů dlouhé úzké válce ledu pečlivě vyvrtané z okraje ledovce na západě Antarktidy podrobili důkladnému zkoumání badatelé v laboratořích univerzity v anglickém Cambridge. Rozhodli se upřesnit dosavadní poznatky o vývoji antarktické ledové pokrývky, všimla si CNN.

Zjistili, že před osmi tisíci lety se její mocnost zmenšila za pouhá dvě století o více než 450 metrů, což je jedenapůlkrát víc, než je výška Eiffelovy věže. Studie nyní vyšla v časopise Nature Geoscience.

Poprvé od roku 1986 se dal do pohybu největší ledovec odtržený od pobřeží Antarktidy s vědeckým označením A23a:

Největší ledovec světa A23a se dal do pohybu
Obří ledovec od Antarktidy se dal do pohybu. Může způsobit chaos i záhubu

Samotné badatele výsledek překvapil. „Spoustu času jsme nakonec strávili tím, že jsme opakovaně kontrolovali, zda jsme při analýze neudělali chybu. Naše studie tak rozsáhlou ztrátu ledu prokázala vůbec poprvé. Navíc jsme dokázali přesně říct, kdy led ustoupil a jak rychle se to stalo,“ řekl hlavní autor studie a specialista na ledovce Eric Wolff pro CNN.

Univerzita v tiskové zprávě upřesnila, že dosavadní modely kladly ústup antarktického ledu kamkoliv do období před dvanácti až pěti tisíci lety. Nové poznatky vědcům umožní zpřesnit modely předpovídající možný vývoj.

Nesmí dojít k bodu zlomu

Experti přitom upozorňují, že právě Západoantarktický ledovcový příkrov je dalšímu tání poměrně náchylný. Masa ledu z větší části spočívá na svažitém skalním podloží pod hladinou moře a stoupající teplota oceánu by mohla snáz spustit jeho rychlé tání. Podle Wolffa je zásadní nepokoušet štěstí příliš, což znamená řešit klimatickou změnu. „Bodu zlomu se stále ještě můžeme vyhnout,“ upozornil odborník na ledovce.

Vědci zveřejnili vícebarevný satelitní snímek největšího amerického ledovce Malaspina. Je varováním:

NASA přinesla další důkaz, že tání ledovců postupuje nebezpečně rychle. Podívejte se do článku na důkaz
Barevný ledovec. NASA ukázala satelitní snímek, který je varováním pro lidstvo

Mezi badateli vzbudila studie pozornost. „Je to vynikající kousek detektivní práce. Přináší klíčové sdělení, že množství ledu uloženého v Antarktidě se může velmi rychle měnit, a to tempem, které by mnohá pobřežní města velmi těžko zvládala,“ řekl CNN glaciolog z Coloradské univerzity v Boulderu Ted Scambos.

Zdroj: Youtube

Střídmější byl klimatolog a oceánograf David Thornalley z londýnské University College. „Studie popisuje, co se stalo před osmi tisíci lety, kdy byly jiné klimatické podmínky, a její výsledky proto nejsou přímým příkladem pro to, co se může stát dnes. Přesto jsou pozoruhodné a poskytují představu, jak se mohou ledové příkrovy hroutit,“ řekl badatel CNN.

Další překvapení z Antarktidy

Výzkumný tým své závěry opírá o rozbory ledovcových jader tvořených vrstvami sněhu zhutnělými během tisíciletí do ledových krystalů. Ze stabilních izotopů ve zmrzlé vodě vědci získávají poznatky o teplotách v minulosti. Vyšší zjištěné teploty nasvědčují níže ležícímu ledu. „Představte si to jako horu - čím výš půjdete, tím bude chladněji,“ vysvětlil Wolff.

Vědci také změřili tlak v bublinách vzduchu uvězněných v ledu. Níže ležící a tenčí led obsahuje bubliny s vyšším tlakem.

Zdroj: Youtube

Bádání v Antarktidě a na ledovcích přináší řadu pozoruhodných poznatků. Deník psal například o největším ledovci, který vyplul do Atlantiku poté, co se odtrhl od pobřeží Antarktidy, i o znepokojivých výsledcích satelitního snímkování ledovců v severní Americe nebo o tom, jak přišli badatelé na kloub záhadě krvavých antarktických vodopádů. Informoval také o varující přítomnosti chemikálií z opalovacích krémů v ledovcích na Špicberkách.