Timorebestia neboli latinsky „hrůzostrašná bestie“. Tak vědci z Bristolské univerzity nazvali nově nalezeného červa. Byl jedním z prvních masožravých plovoucích živočichů na planetě.

Zkameněliny červa žijícího v prvohoráh ve spodním kambriu (v době asi před 523 až 518 miliony let) našli paleontologové v oblasti Sirius Passet v severním Grónsku. Portál NewAtlas informuje, že živočich měl ploutve po stranách těla, mohutnou čelist a dlouhá tykadla.

Pavouk z rodu barychelidae je příbuzný tvora, jehož zkamenělinu našli vědci v Austrálii:

Pavouk z rodu barychelidae, dnešní příbuzný tvora, jehož zkamenělinu našli vědci v Austrálii
Vědci našli miliony let starého pavouka. Byl pětkrát větší než dnešní příbuzný

„Timorebestie jsou blízcí příbuzní žijících ploutvenek (latinsky Chaetognatha), což jsou malí oceánští dravci, kteří se živí malým zooplanktonem,“ uvedl autor studie Jakob Vinther. Současné ploutvenky jsou obvykle plavající dravci menší než centimetr.

Jejich starší rodinný příslušník měřil třicet centimetrů, což v dnešní době nevypadá jako velikost příšery, ale v tehdejší době patřil k obávaným predátorům. „Ve své době byli obři a nacházeli se blízko vrcholu potravního řetězce,“ dodal Vinther.

Vrchol potravinového řetězce

Vědci se domnívají, že zmínění predátoři dominovali oceánům předtím, než jejich místo přebrali členovci. „Možná měli dynastii trvající deset až patnáct milionů let, než byli vytlačeni jinými, úspěšnějšími živočichy,“ uvedl vědec. Zpráva Bristolské univerzity doplňuje, že zatímco členovci se ve fosilních záznamech objevují asi před 521 až 529 miliony let, ploutvenky lze vysledovat až 538 milionů let do minulosti.

Analýza zkameněliny červa vědcům mimo jiné poskytla informace o jeho stravě. Před smrtí podle nich sežral plavajícího členovce, dnes už vyhynulého mlže rodu Isoxys. Tito členovci byli podle odborníků zdrojem potravy pro mnoho jiných zvířat a nově nalezený červ je požíral ve velkém.

Nejzajímavější zkameněliny, které kdy vědci objevili:

Zdroj: Youtube

Výzkum zveřejněný v časopise Science Advances rovněž přináší informace o tom, jak se draví červi a obecně nejstarší živočišné ekosystémy vyvíjely.

„Timorebestie mají na břiše zřetelné nervové centrum, říká se mu ventrální ganglion. Pomáhalo jim v pohybu. Pro tato zvířata je zcela unikátní,“ řekla vedoucí autorka studie Tae Yoon Parková z Korejského polárního výzkumného ústavu. I to ukazuje na blízkou příbuznost obřích červů s dnešními ploutvenkami.

Vědcům se podařilo najít dosud nejstarší druh plovoucí medúzy:

Kanadským vědcům se podařilo objevit nejstarší zachovalý druh plovoucí medúzy
V Kanadě našli nejstarší druh plovoucí medúzy. Fosilie je stará 505 milionů let

Vědci uvedli, že jsou nadšeni, že v oblasti Sirius Passet objevili tak unikátní dravce. Připomněli, že během svých expedic do nejvzdálenějších koutů severního Grónska nasbírali velké množství různých rozmanitých organismů. „Díky pozoruhodné, výjimečné konzervaci v Sirius Passet můžeme odhalit i vzrušující anatomické detaily, včetně jejich zažívacího ústrojí, svalové anatomie a nervové soustavy,“ uvedla Parková.

Miliony let staré fosilie

I v minulosti narazili vědci na pozoruhodné fosilie predátorů. Odhalili například 125 milionů let starou zkamenělinu, která zachycuje boj dvounohého dinosaura a vzdáleného předka jezevců. Objevili ale také dosud nejstarší zachovalý druh plovoucí medúzy starý 505 milionů let. Pyšnila se 90 chapadly, která jí umožňovala chytat i velkou kořist. Zkamenělinu našli v oblasti Burgess Shale v Kanadě, která je dobře zachovanými fosiliemi pověstná.