Pravěkou osadu pod tyrkysovými vodami Ochridského jezera u města Lin na východě Albánie objevil nedávno tým švýcarských a albánských archeologů. Na základě radiokarbonového datování se odborníci domnívají, že lidé tuto oblast osidlovali zhruba v letech 6000 až 5800 před naším letopočtem.

To z ní činí nejstarší dodnes objevenou vesnici na kůlech v Evropě. „Je o několik set let starší než dosud známé jezerní sídliště ve Středomoří a v alpských oblastech,“ uvedl pro agenturu AFP archeolog a vedoucí vykopávek Albert Hafner ze švýcarské univerzity v Bernu. Podle něj dosud zmapované podobné vsi v italských Alpách pocházejí z doby kolem 5000 let před naším letopočtem.

Průzkum zaniklé vesnice na dně Orchidského jezera:

Zdroj: Youtube

Výzkumníci předpokládají, že v osadě žilo 200 až 500 lidí. Své domy stavěli na kůlech poblíž jezera, aby se stále držely ve výšce nad hladinou, jelikož oblast byla pravidelně zaplavovaná stoupající vodou. „Postavit vesnici na kůlech byl složitý úkol. Je důležité pochopit, proč se tito lidé takto rozhodli,“ řekl pro AFP vedoucí týmu albánských badatelů Adrian Anastasi.

Záhadné obrovské opevnění

Objev vesnice nastolil řadu otázek, na které se archeologové nyní snaží získat odpovědi. Nejpalčivější záhadou je dřevěné opevnění nacházející se kolem osady. Nálezy naznačují, že tehdejší lidé místo opevnili zhruba stovkou tisíc prken s hroty, která nejspíš sloužila jako obranná palisáda.

Badatelé zrekonstruovali díky objevené lebky podobu ženy, která před 45 tisíci lety žila na území dnešní České republiky. Má přezdívku Zlatý kůň
Toto je žena, která zemřela před tisíci lety u Prahy. Vědci oživili tvář a žasli

Vědci ale netuší, proč vesničané potřebovali na svou obranu něco tak rozsáhlého. „Aby se mohli tímto způsobem chránit, museli vykácet les,“ vysvětlil pro AFP Hafner. Přesnéh důvody potřeby mohutné obranné zdi vědci nedále zjišťují.

Archeologický poklad

Ochridské jezero existuje již víc než milion let, a tak má i bohatou archeologickou historii. Podvodní práce odhalují cenné poznatky o každodenním životě dávných obyvatel. „Našli jsme semena, rostliny a kosti divokých i domestikovaných zvířat,“ sdělil pro CBS News archeolog Ilir Gjepali podílející se na výzkumu. Dodal, že na základě toho se vědci domnívají, že vesnice byla závislá na zemědělství a chovu.

Lebka hominina Parathropus robustus. Ilustrační snímek
Budou se přepisovat učebnice dějepisu? Lebka z Číny se vymyká lidskému rodokmenu

Díky vykopávkám se daří pochopit i zdejší klimatické a environmentální podmínky v minulosti. Vědci pomocí analýzy letokruhů ze zkamenělých úlomků dubového dřeva rekonstruují každodenní život někdejších obyvatel. „Dub je přesný jako kalendář,“ uvedl Anastasi.

Podle expertů potrvá ještě dvě desetiletí, než se podaří lokalitu plně prozkoumat a vyvodit konečné závěry. „Jedná se o klíčovou pravěkou oblast, která je zajímavá nejen pro tento region, ale pro celou jihozápadní Evropu,“ řekl Hafner.