Výbuch sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu lidé často považují za apokalyptický konec starověkých měst Pompeje, Herkulaneum, Stabie, Oplontis a Boscoreale, jejichž obyvatelé zamrzli v čase v děsivých pózách. Jenže několika lidem se katastrofu podařilo přežít. Nedávné výzkumy odhalily jejich příběhy.

Vědci v Pompejích objevili fresky znázorňující Trojskou válku:

Vědci ve studii publikované na serveru Academia popsali zjištění o více než dvou stech lidech, kteří po úniku před peklem žili ve dvanácti městech nacházejících se severně od Pompejí, tedy mimo zónu největšího zničení. Odhalili, že většina dávala přednost bydlení u jiných přeživších, a při přesídlování se spoléhali na sociální a ekonomické sítě ze svých původních měst.

Některým rodinám se v nových komunitách zjevně dařilo. Například Caltiliové založili v Ostii chrám egyptského boha Serapise, který symbolizoval štědrost země a byl oblíbený v přístavních městech.

Rodina Aula Umbricia se přesídlila do rušného římského města Puteoli, kde založila obchod s oblíbenou kvašenou rybí omáčkou. Narodilo se jim zde i dítě.

O osudech lidí z Pompejí je i nový dokumentární snímek:

| Video: Youtube

Všichni ale takové štěstí neměli. „Někteří byli chudí již od počátku. Jiní zřejmě přišli o rodinné jmění, možná při samotné erupci,“ uvedl v The Conversation autor studie Steven Truck z Univerzity Miami.

Žena jménem Fabia Secundina se po útěku z Pompejí provdala za gladiátora Aquaria, který zemřel ve věku 25 let, čímž ji zanechal v těžké finanční situaci.

Ačkoliv některé chudé rodiny měly po útěku složitý život, ujaly se osiřelých dětí. Zároveň přispívaly náboženským a občanským institucím svých nových domovů. Podle odborníků tyto důkazy ukazují štědrost migrantů vůči ostatním přeživším.

Pomohl i Řím

Na základě objevených důkazů archeologové také uvedli, že zatímco se přeživší přesídlovali a budovali si život v nových komunitách, pomáhala jim i vláda.

Na fresce v Pompejích byla zřejmě zobrazená pizza:

Císaři v Římě investovali do regionu velké prostředky, obnovovali majetek poškozený erupcí a budovali novou infrastrukturu pro vysídlené obyvatelstvo, včetně silnic, vodovodních systémů, amfiteátrů a chrámů.

Experti dále podotkli, že neexistují žádné důkazy o tom, že by se lidé v nových komunitách setkávali s diskriminací. Naopak, ostatní starověcí Římané se jim snažili pomoci.

Osmiletý výzkum

Archeologové vypátrali osudy rodin pomocí speciálně vytvořené metodiky. Nalezli jména charakteristická pro Pompeje a další zničená města, která následně hledali v okolních obcích po výbuchu sopky.

Děsivé nálezy v Pompejích:

Taky pátrali po důkazech o změnách v infrastruktuře, které by naznačovaly, že vznikaly prostory pro ubytování migrantů. Pomohlo i nalezení náhrobních kamenů a podobně.

Zánik prosperujících měst

  • Pompeje byly bohatým městem se zhruba třiceti tisíci obyvateli. Byly zde aktivní politické a finanční sítě, zároveň se zde rozvíjel průmysl.
  • Herkulaneum rovněž patřilo mezi bohaté obce. Žilo zde asi pět tisíc lidí. Město prosperovalo díky rybářské flotile a mramorovým dílnám.
  • Obě ekonomiky navíc značně podporovaly příjmy z vil bohatých Římanů na okolním venkově.
  • Po výbuchu sopky města zasypala silná vrstva vulkanického popela, pemzy a pyroklastického sedimentu, které zakonzervovaly budovy a předměty. To však archeologům umožnilo poznat vzhled starořímských sídel a život místních. Překvapila je zejména všudypřítomná erotika.

Ilustrace zániku Pompejí:

| Video: Youtube