O obřím rodu nelétavého ptáka Genyornis vědci vědí již od roku 1913, kdy poprvé nalezli velmi poškozené ostatky. Na jejich základě vytvořili domněnky o možném vzhledu vyhynulého tvora, u něhož předpokládali, že byl příbuzným husy. Až při vykopávkách mezi lety 2013 a 2019 paleontologové objevili fosilii lebky v téměř kompletním stavu. Nedávnou studií zveřejněnou v odborném časopise Historical Biology zjistili, že předchozí předpoklady o jeho podobě byly mylné.

Předek krávy vypadal jako činčila:

Ohromný druh opeřence dosahující výšky zhruba 2,25 metru a váhy až 230 kilogramů, který běhal po zelených pláních Austrálie před 45 až 50 tisíci lety, totiž ve skutečnosti připomínal současného vodního ptáka mnohem víc, než odborníci čekali.

„Měl obrovskou mozkovnu a trojúhelníkový kostěný hřeben,“ řekla pro Science Alert paleontoložka Phoebe McInerneyová z Flindersovy univerzity v Austrálii. Dodala, že měl vysokou a pohyblivou horní čelist jako papoušek, ale tvarovanou jako husa. Dále měl široký zobák, a silný skus, díky kterému byl schopný drtit měkké rostliny i plody.

Fotogalerie: Genyornis

Pro experty bylo v minulosti složité rozluštit přesné příbuzenské vazby genyornise. Nová lebka však byla klíčovým prvkem pro vyřešení dlouholeté záhady. „Zjednodušeně řečeno výzkum ukázal, že tento druh je obří husa,“ prohlásila McInerneyová.

Život u vody

Vědci považují fosilii lebky za shromaždiště důležitých informací. „Potravní aparát a charakteristické orgány, jako například rohy, hřebeny a podobně, nám napovídají o genealogii druhu,“ uvedl pro CNN profesor anatomie a paleontologie Larry Witmer z Univerzity Ohio, který se nepodílel na studii.

Vědci zmapovali život mamuta:

Právě skenováním kostry zvládl výzkumný tým vytvořit trojrozměrnou podobiznu prehistorického ptáka, aby ji mohl porovnat se současnými jedinci. Díky tomu mohl přesněji odhadnout, jak genyornis asi vypadal se svalovinou, kůží a peřím.

Srovnání vyhynulých nelétavých ptáků se současnými:

| Video: Youtube

„Podobnosti se současnými ptáky mohou vyhynulé tvory přivézt zpět k životu,“ upřesnil pro Science Alert paleontolog Jacob Blokland z Flindersovy univerzity.

Tato metoda pomohla k zjištění, že dávný druh měl ucho přizpůsobené tak, aby byl sluchový kanálek chráněný před vodou. Zobák při ponoření hlavy poskytoval stejnou ochranu pro hrdlo a umožňoval trhat vodní rostliny. Experti se proto domnívají, že byl genyornis adaptovaný na vodní prostředí. Plovací blány však pravděpodobně neměl.

Nejasný jídelníček

Pokud se dalším výzkumem potvrdí, že nové zjištění je přesné, může být i vysvětlením, proč tento druh před 45 tisíci lety vyhynul. Sladkovodní biotopy v Austrálii se totiž později zasolily, což dramaticky změnilo ekosystém.

King Kong existoval. Paleontologové tuší, proč vyhynul:

Do té doby platí hlavní teorie o jeho vyhynutí - tedy že byl potravou prvních lidí. Ti mohli konzumovat i obří vejce vážící půldruhého kilogramu.

Navzdory posledním objevům zůstává genyornis pro vědce záhadou. Odborníci se stále snaží zjistit, jak vypadal jeho jídelníček. Ačkoliv se shodují, že byl nejspíš všežravcem, nejsou přesně schopni určit, jak velký podíl tvořila živočišná složka. Někteří experti se domnívají, že mohl být spíš mrchožroutem než aktivním lovcem.

Objevy vyhynulých tvorů

Vědci zaznamenali v posledních letech i několik dalších významných objevů pravěkých zvířat žijících po vyhynutí dinosaurů. Další tým australských paleontologů nalezl zkamenělinu pavouka, který byl pětkrát větší než dnešní příbuzní. Experti v Kanadě dřív nalezli mumii mamuta s perfektním stavu. V indických bažinách se ukrýval ohromný had.